Parameters
- 340 pages
- 12 hours of reading
More about the book
Autor charakterizuje svůj titul jako bohatý výběr námětů k přemýšlení z různých oblastí života. Zkoumá, proč je západní civilizace označována jako flagelantská, tedy sebemrskačská, a upozorňuje na tendenci nemilosrdné sebekritiky, která se však nevztahuje na jiné kultury. I když si je vědom hanebností evropské historie, zdůrazňuje, že pozitivní aspekty převažují, například více zachráněných životů než zmařených. Kritizuje rasismus jako hřích Západu, který však nachází i v jiných kulturách. Dále se zaměřuje na názory, které přisuzují vinu společnosti a odmítají nenávist, přičemž upozorňuje na přirozenost negativních emocí v reakci na bestiální činy. Kritizuje také „neomezený“ liberalismus a relativismus, zejména v kontextu školní výchovy, která postrádá souvislý soubor mravních norem. V souvislosti s relativismem se zabývá otázkami pravdy a jejích různých typů. Jak autor uvádí, provokace bývá nejúspěšnější výzvou k přemýšlení, a on se této metodě rozhodně nevyhýbá. Považuje za úspěch, pokud se mu podaří vyprovokovat alespoň pár dogmatických myslí k zamyšlení.
Publication
Book purchase
Flagelantská civilizace, Jiří Krupička
- Language
- Released
- 1999
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Book condition
- Good
- Price
- €7.49
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Flagelantská civilizace
- Language
- Czech
- Authors
- Jiří Krupička
- Publisher
- Hynek
- Released
- 1999
- Format
- Paperback
- Pages
- 340
- ISBN10
- 808590683X
- ISBN13
- 9788085906837
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Social Sciences, Political Science & Politics, Civilization, Western Civilization, Man and Society
- Rating
- 3.9 out of 5
- Description
- Autor charakterizuje svůj titul jako bohatý výběr námětů k přemýšlení z různých oblastí života. Zkoumá, proč je západní civilizace označována jako flagelantská, tedy sebemrskačská, a upozorňuje na tendenci nemilosrdné sebekritiky, která se však nevztahuje na jiné kultury. I když si je vědom hanebností evropské historie, zdůrazňuje, že pozitivní aspekty převažují, například více zachráněných životů než zmařených. Kritizuje rasismus jako hřích Západu, který však nachází i v jiných kulturách. Dále se zaměřuje na názory, které přisuzují vinu společnosti a odmítají nenávist, přičemž upozorňuje na přirozenost negativních emocí v reakci na bestiální činy. Kritizuje také „neomezený“ liberalismus a relativismus, zejména v kontextu školní výchovy, která postrádá souvislý soubor mravních norem. V souvislosti s relativismem se zabývá otázkami pravdy a jejích různých typů. Jak autor uvádí, provokace bývá nejúspěšnější výzvou k přemýšlení, a on se této metodě rozhodně nevyhýbá. Považuje za úspěch, pokud se mu podaří vyprovokovat alespoň pár dogmatických myslí k zamyšlení.




