Příliš uzavřená společnost

Vědomí výlučnosti je jedním z podstatných fenoménů, který musíme zvažovat při studiu života šlechty v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Bez něj lze jen těžko pochopit nejen konzervativní postoje této společenské vrstvy, ale i její lpění na svébytném životním stylu. Kniha je pokusem o přiblížení mentality historické šlechty v druhé polovině devatenáctého a na počátku dvacátého století. Jako modelový příklad byli vybráni příslušníci orlické sekundogenitury knížecí rodiny Schwarzenbergů, a to především vzhledem k unikátně zachovalé pramenné základně. Jednotlivé kapitoly se zabývají předpoklady a projevy životního stylu šlechty. K předpokladům patřila vlastní existence historické šlechty jako zvláštní sociální skupiny v období vzmáhající se občanské společnosti, vlastnictví rozsáhlého pozemkového majetku, přináležitost k venkovskému sídlu nebo zachování tradičních hodnot starobylosti a urozenosti, posilované lpěním na rodové tradici. Projevy životního stylu kniha sleduje na půdorysu životního cyklu šlechtice (dětství a mládí, sňatek, smrt) a ve šlechtických zábavách a zájmech (cestování, salon, podpora umění, lov). S využitím archivního materiálu autor ilustruje na řadě dílčích sond specifický způsob jednání a myšlení příslušníků významné aristokratické rodiny v době postupného umenšování významu její společenské vrstvy.