Bytí jako možnost a skutečnost

Tato kniha představuje první filosofickou práci Jana Šterna, která se zaměřuje na čtvrtý modus bytí, jak ho zformuloval Aristoteles. Štern navazuje na Heideggerův esej o Aristotelově Metafyzice, přičemž čtvrtý modus, ačkoliv je nejzajímavější, byl opomíjen. Heideggerovo upozornění na něj se stalo hlavním impulzem pro Šternovu práci. Základní posun spočívá v pojetí možnosti nikoliv jako kauzálního faktoru, ale jako trvalé dialektické součásti skutečnosti. Možnost a skutečnost tvoří dialektickou dvojici, která je nedílnou součástí každé věci. Tento přístup vede k překvapivému závěru: trvalou součástí bytí každé věci jsou nenastalé, neuskutečněné možnosti, které umožňují věcem získat své místo ve světě. Kniha také formuluje etický princip, který vychází z ontologické struktury člověka, na rozdíl od Kantova pojetí. Štern ukazuje, jak koncept bytí jako možnosti a skutečnosti ovlivnil nejen moderní filosofii, ale i teoretickou fyziku, konkrétně Wernera Heisenberga v jeho díle. Toto propojení fyziky a filosofie je v práci podrobně analyzováno a nabízí inspirativní závěry pro další bádání.