Jan Autengruber

Jan Autengruber (1887-1920) studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Akademii výtvarných umění v Mnichově. V letech 1907-1913 žil v Mnichově, v roce 1910 podnikl cyklistickou cestu do Paříže a mezi lety 1913-1915 pobýval v Itálii. Během první světové války narukoval, ale brzy byl uvolněn. Po roce 1918 pracoval v jižních Čechách a Praze, kde onemocněl španělskou chřipkou, která se zhoršila na zápal plic, což vedlo k jeho úmrtí v pražské nemocnici. Publikace zkoumá dosud neznámé aspekty jeho díla. V Mnichově se věnoval portrétům, aktům, kopírování starých mistrů a zátiším s maskami. Na konci prvního desetiletí se jeho styl uvolnil a zdůraznil výraz a svěžest malířského gesta. V Itálii, zejména v Taormině, se jeho technika vyvinula z chvějivého rukopisu barevných fleků do expresivní a dynamické formy. Uvědomil si, že virtuozita musí ustoupit radikálnímu výrazu. V jeho kresbách se objevují biblické motivy, jako Ukřižování a Svatý Šebestián, které dosahují vrcholu radikální expresivní formy, čímž se řadí po bok významných umělců jako Lovis Corinth a Max Beckmann.