Umírali jsme v bambusu

William Eastlake, autor bestseleru Hájili jsme hrad, napsal svůj další válečný román krátce po svém návratu z Vietnamu. Hrdinou příběhu je kapitán Clancy, jenž smrtelně zraněn umírá kdesi v džungli. Vedle jeho konečných úvah o válce se zde odvíjejí osudy těch, co po něm pátrají, včetně kapitána Knightbridge a zdravotní sestry Jane, kteří ve svém vrtulníku souloží ve výšce 10 000 stop, aby tak vytvořili válečný rekord. Pod nimi v džungli bloudí dva mladí hippies a pokoušejí se válku ukončit pomocí květin a kytary… Eastlake vidí válku jako absurdní šílenství, které nelze postihnout běžnými realistickými prostředky. Sahá tedy po zbraních, jako je černý humor, hyperbola, groteskní dialogy či impresionistický popis, aby nakonec ve svém souhrnu přinesl obraz až mrazivě skutečný. Román je považován za jednu z nejlepších knih o vietnamské válce a ceněn stejně vysoko jako slavná Hellerova Hlava XXII. Čtyři roky po vydání svého nejúspěšnějšího románu Hájili jsme hrad, který s nadšením znovu a znovu přijímají i čeští čtenáři (vyšel u nás již pětkrát, poprvé v roce 1972), napsal William Eastlake v roce 1969 další knihu o válce, tentokrát vietnamské. Zatímco zážitky ze spojenecké invaze ve Francii v sobě nechával zrát celých dvacet let, Umírali jsme v bambusu vychrlil na papír bezprostředně po svém návratu z válečné vřavy. Osou příběhu je kapitán Clancy, smrtelně zraněný někde v džungli, „věčný válečník, který bojoval i v několika dobrých válkách“. Hledá ho jeho milenka, franko-vietnamská plantážnice madam Dieudonné, přítel z dětství Mike, který ho má zbavit velení, dva hippies se svými květinami, Clancyho radista Appelfinger, přesvědčený o nutnosti „morální evoluce“, vojáci z Lokalizační a záchranné jednotky, nedobrovolně odvedení, ale i veteráni, kteří v zabíjení lidí našli zálibu. Clancyho hledá i „válka sama“ — jeho bezruký velitel plukovník Yvor, ale především záchranný vrtulník Bambusové lože, v němž spolu ve výšce deseti tisíc stop kopulují kapitán Knightbridge a zdravotní sestra Janine, aby tak překonali válečný rekord. Bambusové lože je symbol, místo pro lásku i pro smrt, spása i peklo v džungli, která stejně jako Vietnam pomalu požírá všechny své nepřátele. Eastlake vidí válku jako absurdní šílenství, které nelze postihnout běžnými realistickými prostředky. Sahá tedy po zbraních, jako je černý humor, hyperbola, groteskní dialogy či impresionistický popis, aby nakonec ve svém souhrnu přinesl obraz až mrazivě skutečný. Román je považován za jednu z nejlepších knih o vietnamské válce a ceněn stejně vysoko jako slavná Hellerova Hlava XXII.