Obrana Mozarta

Autor se zabývá postavením klasické hudby za posledních sto let, konstatuje úpadek zájmu o tuto hudbu a hledá příčiny této situace. Nevyjadřuje se jako sváteční návštěvník koncertních síní, ale jako zkušený skladatel, pedagog a muzikant. Otomar Kvěch má hluboké znalosti o současných hudebních směrech a technikách, jasně rozlišuje mezi skutečnými hudebními hodnotami a různými imitacemi či pochybnými výtvory. Nebojácně se zaměřuje na tyto otázky a jeho tvrzení jsou odborná a obhajují určité hodnoty. Polemizuje s těmi, kteří si osobují právo hodnotit hudební umění, přičemž často nevědí, co nevědí. Není nutné s jeho postoji bezvýhradně souhlasit; jedná se o autorovo vyjádření víry a důvodů, proč dělá to, co dělá. Klíčem k textu je závěrečné konstatování, že cílem není útočit na jednotlivce, ale bránit hodnotovým kritériím a kvalitativní laťce, kterou nastavili geniální tvůrci. Autor se snaží chránit to nejlepší, co bylo vytvořeno, a také se bránit před ne zcela vzdělanými a talentovanými jedinci, kteří mají možnost ovlivňovat hudební scénu.