Báječní muži s mikrofonem

Dne 4.června 1930 v 19.35 se posluchači Radiojournalu přenesli do sálu Velké opery, kde znělo představení opery Giuseppe Verdiho Rigoletto. Spokojené obecenstvo si potleskem vyžaduje opakování árie. Ale během něj se v reproduktorech rozhlasových přijímačů ozývají zvuky, které v opeře nemají co dělat. Nejasný hluk rychle sílí, mění se ve vřavu, v níž zděšení posluchači teď už zcela jednoznačně rozeznávají osudové slovo: Hoří! To, co se ozývá vzápětí, přimrazuje všechny posluchače k rozhlasovým přijímačům. Zoufalé výkřiky lidí, kteří se v panice derou z hořícího hlediště... Divadelní ředitel se marně snaží uklidnit situaci. Konečně se ozývá houkání hasičských vozů, dokonce se podařilo zapojit linku k reportérovi před budovou, který podává reportáž o tom, co se děje v bezprostřední blízkosti divadla. Panika dostupuje vrcholu. Před očima přihlížejícího davu se řítí zborcené zdivo. Posluchači jsou zdrceni. Jen ti nejsilnější berou telefony a volají na pražskou policii. Ta ale o ničem neví. Po požáru v centru města ani stopy. Tak co se tedy stalo? Pozornost všech se obrátila k původci toho všeho. Za všechno může Radiojournal! Po úspěchu knihy Karel Kyncl - Život jako román se autor vrací k rozhlasovému tématu, tentokrát k počátkům rozhlasového vysílání u nás. Nabízí nezvyklý pohled na zdánlivě idylické období, ve skutečnosti naplněné nemilosrdnými souboji s veřejným míněním, zájmy gramofonových firem, biografů, divadel, novinových redakcí, ale i uvnitř rozhlasu samotného. Na pozadí tohoto příběhu čtenář lépe pochopí mechanismy, které utvářejí fungování médií v dnešní době.