Strom. V koruně naděje, v kořenech smutek

Srdečná, emocemi nabitá a zároveň ryzí křehká četba o tom, jak žít se ztrátou milované osoby Měla jsem to jednoduché: svatí byli v nebi a strážní andělé měli roztažená křídla jako Batman a můj táta zemřel a odešel žít na strom na našem dvorku. Po smrti svého otce pojme desetiletá Simone přesvědčení, že jeho duch sídlí ve stromě u nich na dvoře. Když na něj vyleze, může si s tátou dokonce vyprávět. Ze svého objevu má velkou radost a svěří se s tím své matce, má to být jejich malé tajemství. Matka začne se zesnulým manželem hovořit také, ovšem jeho přítomnost má na ni zcela negativní dopad, brání jí žít dál. Románový debut australské Judy Pascoe přináší ryzí jižanský příběh o smrti a lásce. Hlavní postavy se snaží různými způsoby vypořádat s žalem a zároveň se učí, jak žít dál po tragédii, jež poznamenala jejich život. Vypravěčkou příběhu je desetiletá dívka Simone, která své činy a události v rodině dokáže podat z unikátní dětské perspektivy – někdy jsou to prosté příběhy všedního dne, jindy historky fantastické a neuvěřitelné. V závěru románu se již dospělá Simone ohlíží zpátky a zamýšlí se nad klíčovým rokem jejího života, kdy jí bylo deset let.