Československá krize 1967-1970 a západní Čechy

More about the book

Druhá polovina šedesátých let v Československu je spojena s pokusem o reformu komunistického režimu a nástupem politiky „komunismu s lidskou tváří", symbolizovaným Alexandrem Dubčekem. Tento vývoj byl násilně přerušen 21. srpna 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy. Odpůrci reforem, pod dohledem okupantů, začali mobilizovat síly a získali vliv ve vedení strany a státní správě. Historik Alfred Hyna, působící na Západočeské univerzitě, se zaměřuje na region západních Čech, zejména Plzeň, a zachycuje místní specifika, která jsou v souhrnných publikacích často opomíjena. Publikace zahrnuje dvě kapitoly, přičemž první se věnuje období „Pražského jara" a okupaci, zatímco druhá analyzuje nástup normalizace. Hyna zkoumá reakce Krajského výboru KSČ na závěry lednového pléna z roku 1968 a postoj obyvatelstva k novému kurzu strany. Popisuje, jak se proreformně naladění komunisté dostali do vedení a jak reagovali na kritiku dřívějších metod KSČ. Klíčovou částí je popis okupace a odporu v Západočeském kraji, kde panovala jednotná opozice vůči okupaci. Autor sleduje, jak místní vedení dokázalo získat popularitu kritikou okupace a jak se vyhýbalo větším konfliktům. Hyna se zaměřuje na specifika vývoje v západních Čechách, kde proreformní síly přežívaly déle než jinde. Práce slouží jako inspirace pro historiky zkoumáící „Pražské jaro" na regionální úrovni, přičemž autor přiznává nedostatky v šíři záběru a čitelnosti textu. Celkově však přiná