Fata morgána: Napoleonovi vědci a odhalení Egypta
Authors
Parameters
Categories
More about the book
Před více než dvěma sty lety se jen nejlehkomyslnější a nejvýstřednější Evropané odvažovali procházet nezmapovanou oblastí, kterou dnes nazýváme Blízkým Východem. Dějiny i národy těchto končin byly předmětem mnoha mýtů a dohadů, přičemž největšímu zájmu se těšil právě Egypt, odkud přicházely zvěsti o tajemných památkách, nepochopitelných hieroglyfech, drahém hedvábí a vzácném koření i fámy o ztracených magických schopnostech, jež dráždily snílky a vysmívaly se lidem toužícím po moci. Teprve roku 1798, kdy se podivuhodná skupina vědeckých badatelů vypravila z Paříže do povodí Nilu, mohli obyvatelé Západu poprvé nahlédnout do skutečného světa za jižními břehy Středozemního moře. Pod velením Napoleona Bonaparta doprovázela francouzskou armádu i skupinka nejbystřejších intelektuálů, kteří opustili bezpečí svých laboratoří, ateliérů a univerzitních učeben, aby se vydali na třicetidenní plavbu do neznáma, odkud se mnozí z nich už nikdy nevrátili. Přes 150 astronomů, matematiků, přírodovědců, fyziků, lékařů, chemiků, inženýrů, botaniků, výtvarníků – ba i básník a muzikolog – se nakonec s vojskem vylodilo v Egyptě. S tužkami místo mečů a nádobkami na vzorky a exempláře namísto pušek se tito vynikající odborníci podíleli na prvním rozsáhlém kontaktu mezi Evropany a muslimy v moderní době. A mnozí z nich přežili obrovské nebezpečí, aby o něm pak mohli vyprávět. Vystavujíce se hladu, strázním, nejistotě a chorobám, riskovali Napoleonovi vědci životy kvůli touze po nových objevech. Do země vstoupili ne jako kolonizátoři, nýbrž jako specialisté ve svých oborech. Puntičkářsky shromažďovali a třídili rozličné nálezy a poznatky – od obrovitých pyramid a chrámů, před drobounké hmyzí exempláře až po slavnou Rosettskou desku. Ti, kteří tři léta trvající expedici přežili, společně pak vytvořili třiadvacetisvazkovou encyklopedii Egypta, která jim v dějinách zajistila čestné místo prvních moderních archeologů. Odhalujíce tajemství, jež Evropany mátla po celá dlouhá staletí, Napoleonovi vědci poprvé zdokumentovali výdobytky ztracené starověké civilizace – to vše ještě předtím, než Afriku a Blízký Východ zahalil temný bouřkový mrak budování koloniálních říší
Book purchase
Fata morgána: Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nina Burleigh
- Language
- Released
- 2009
Payment methods
- Title
- Fata morgána: Napoleonovi vědci a odhalení Egypta
- Language
- Czech
- Authors
- Nina Burleigh
- Publisher
- BB art
- Released
- 2009
- Format
- Hardcover
- ISBN10
- 8073816598
- ISBN13
- 9788073816599
- Category
- Other history, Gifts for grandma
- Rating
- 4.15 out of 5
- Description
- Před více než dvěma sty lety se jen nejlehkomyslnější a nejvýstřednější Evropané odvažovali procházet nezmapovanou oblastí, kterou dnes nazýváme Blízkým Východem. Dějiny i národy těchto končin byly předmětem mnoha mýtů a dohadů, přičemž největšímu zájmu se těšil právě Egypt, odkud přicházely zvěsti o tajemných památkách, nepochopitelných hieroglyfech, drahém hedvábí a vzácném koření i fámy o ztracených magických schopnostech, jež dráždily snílky a vysmívaly se lidem toužícím po moci. Teprve roku 1798, kdy se podivuhodná skupina vědeckých badatelů vypravila z Paříže do povodí Nilu, mohli obyvatelé Západu poprvé nahlédnout do skutečného světa za jižními břehy Středozemního moře. Pod velením Napoleona Bonaparta doprovázela francouzskou armádu i skupinka nejbystřejších intelektuálů, kteří opustili bezpečí svých laboratoří, ateliérů a univerzitních učeben, aby se vydali na třicetidenní plavbu do neznáma, odkud se mnozí z nich už nikdy nevrátili. Přes 150 astronomů, matematiků, přírodovědců, fyziků, lékařů, chemiků, inženýrů, botaniků, výtvarníků – ba i básník a muzikolog – se nakonec s vojskem vylodilo v Egyptě. S tužkami místo mečů a nádobkami na vzorky a exempláře namísto pušek se tito vynikající odborníci podíleli na prvním rozsáhlém kontaktu mezi Evropany a muslimy v moderní době. A mnozí z nich přežili obrovské nebezpečí, aby o něm pak mohli vyprávět. Vystavujíce se hladu, strázním, nejistotě a chorobám, riskovali Napoleonovi vědci životy kvůli touze po nových objevech. Do země vstoupili ne jako kolonizátoři, nýbrž jako specialisté ve svých oborech. Puntičkářsky shromažďovali a třídili rozličné nálezy a poznatky – od obrovitých pyramid a chrámů, před drobounké hmyzí exempláře až po slavnou Rosettskou desku. Ti, kteří tři léta trvající expedici přežili, společně pak vytvořili třiadvacetisvazkovou encyklopedii Egypta, která jim v dějinách zajistila čestné místo prvních moderních archeologů. Odhalujíce tajemství, jež Evropany mátla po celá dlouhá staletí, Napoleonovi vědci poprvé zdokumentovali výdobytky ztracené starověké civilizace – to vše ještě předtím, než Afriku a Blízký Východ zahalil temný bouřkový mrak budování koloniálních říší