Bůh do domu

Podtitul: Fraška o čtyřech dějstvích. Roku 1980 vstoupil spisovatel Josef Škvorecký rovněž na pole dramatiky, a to samozřejmě již hrou exilovou. Čtyřaktové celovečerní drama Bůh do domu bylo v tomto roce nastudováno torontským krajanským ochotnickým spolkem, pro nějž bylo původně určeno, a v nakladatelství Sixty-Eight Publishers stihlo téhož roku i vyjít. Pro dramatické vykreslení nedávné historie našeho národa užil autor žánr frašky, protože mu připadala výstižnější (snad symboličtější) než tragédie, která se v zemi pod nadvládou komunistické diktatury nabízela. V úvodu ke knižnímu vydání, doplněnému fotografiemi z inscenace a doslovem teatrologa Michala Schonberga, spisovatel vznik hry komentuje takto: „Frašku Bůh do domu jsem napsal k desátému výročí Nového českého divadla v Torontu. ...Takže pokus o tento žánr, který jsem nikdy před tím nezkusil, a tuhle dokumentaci jednoho zdařilého ochotnického představení v daleké cizině, věnuju přátelům z Nového českého divadla, a zejména Ferdinandu Čulíkovi, bez jehož naléhání bych se toho byl nikdy neodvážil.“ Exilové vydání. Obálku s použitím fotografií A. Nagyho a J. Busty navrhla Barbora Munzarová.