Když není motorka, lépe chodit pěšky: po stopách P. Josefa Toufara

V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás. Hlavním územím a krajinou Toufarova života byla Vysočina – jak ta moravská na Jihlavsku /rodná obec Arnolec u Polné, Zhoř aj./, tak ta česká /Zahrádka, Číhošť, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Želiv/. Skrze sto dvacet zastavení sledujeme Toufarovu životní cestu – od obce Horní Smrčná, odkud Toufarův rod pochází, a rodného Arnolce přes farní kostel ve Zhoři, kasárna v Brně, studia na gymnáziích v Havlíčkově Brodě a Chotěboři, výlety do okolí, prázdninové pobyty, vysvěcení na kněze v Hradci Králové, první působiště v Zahrádce s celou rozlehlou farností (včetně škol, kde vyučoval) a s cestami, které prochodil. Pochopitelně nemůže chybět ani Číhošť a přifařené obce, místa a události z prosince až ledna 1949-1950. A také valdická mučírna, místo úmrtí ve státním sanatoriu v Praze, hrob na Ďáblickém hřbitově. Součástí „cesty“ jsou také lokace, kde se o osudu kněze Toufara rozhodovalo – Okresní národní výbor v Ledči nad Sázavou, Ministerstvo vnitra, Státní úřad pro věci církevní. Nepřehlédnutelné místa jsou i obce a domy, kde žili svědci číhošťského úkazu či Toufarova neteř Marie, nejbližší přátelé a spolupracovníci, ale i knězův vrah Mácha. Publikace je prokomponovaným i praktickým celkem, který zve na cesty po stopách inspirativního kněze. Fotografie z minulosti (některé vůbec poprvé publikovány) a současnosti jsou doplněny střídmými texty a zajímavými detaily. Obsahuje cca 500 dobových a součastných fotografií a dokumentů.