Radvanické kutání a dolování černého uhlí

Po šesti letech přichází autor s další knihou věnovanou své obci, v které žil a vyrůstal. Volně navazující publikace „Radvanické kutání a dolování černého uhlí“ s podtitulem „od Chvalče po Bystré“ napovídá, že se nezabývá jen samotnou obcí Radvanice, ale přináší nesčetně nových poznatků objevených při svém studiu po tuzemských a zahraničních archivech, muzeích a knihovnách z oblasti bývalého radvanicko-vernéřovického uhelného revíru, tedy z Chvalče, Slavětína, Horních a Dolních Vernéřovic a Jívky na Trutnovsku a Bystrého na Náchodsku. Samotným Radvanicím, jako centru dolování, pak věnuje největší část publikace. Ve srovnání s předchozí knihou „Radvanice – kapitoly z dějin obce pod Jestřebími horami“ přichází s dalšími dosud neznámými historickými skutečnostmi a fakty z oblasti kamenouhelného dolování, včetně nově objevené nejstarší písemné zmínky o těžbě černého uhlí v této oblasti již v roce 1804. Dokládá, že hornictví bylo v uvedené oblasti propojeno s dalším průmyslovým odvětvím jakým byl textilní průmysl, a to prostřednictvím příbuzenských vztahů místních podnikatelů a jejich kapitálu. Autor doplňuje množství zjištěných dat velkým počtem doprovodného obrazového materiálu jako jsou důlní mapy, historické pohlednice a fotografie, písemné archiválie nebo dobové reklamy. Je zřejmé, že řada údajů, které byly prezentovány v publikaci o Radvanicích v roce 2005, je dovedena k dalším zjištěním a novým poznatkům. Znovu jsou zde použity i výpovědi pamětníků a prezentovány dosud méně známé skutečnosti například z archivu Jáchymovských dolů z doby těžby uranu v Radvanicích v letech 1952 – 1957 nebo z Archivu bezpečnostních složek o sledování horníků příslušníky a spolupracovníky Státní bezpečnosti. Kniha je cíleně určena převážně regionálním čtenářům, kteří svůj život či zaměstnání spojili právě s popisovanou „havířinou“ na Radvanicku. Další zájemci se mohou seznámit s profesí, která je v této části České republiky již minulostí a připomínají ji jen terénní nerovnosti či hornické názvy. Historií posledního dolu Kateřina v Radvanicích v bývalém žacléřsko-svatoňovickém uhelném revíru se tak uzavírá dlouhá tradice podkrkonošského dolování černého uhlí v letech 1570 až 1994.