Helimadoe

More about the book

Helimadoe je čtvrtá a poslední románová práce Jaroslava Havlíčka, významného představitele moderní české prózy meziválečného období. Román vyšel poprvé v roce 1940 a v tomto vydání vychází již popáté. Jeho podivný název tvoří začáteční písmena pěti dívčích jmen: Heleny, Lídy, Marie, Dory a Emy, pěti dcer podivínského lékaře-sedláka, působícího na malém jihočeském městě před první světovou válkou. Lékař je vdovec, samotář, osamělý muž svérázných názorů, ale o to nesmiřitelnější a ostřejší kritik maloměšťáctví. V zajetí jeho krutého domácího pořádku živoří tři nejstarší dcery, smířené se staropanenským osudem. Jediná z pětice sester se vzepře tomuto údělu a odejde za svým romantickým snem. Hluboce a jemně zachycené drama těchto postav líčí vypravěč Emil jako melancholické vzpomínání na svoje končící dětství. Snová romantičnost se tedy Havlíčkovi, mistrnému stylistovi a pozorovateli života, stala prostředkem rovolty proti měšťácké konvenci a ostýchavým, ale přece jistým tušením světa, v němž člověk, na cestě za svým štěstím, nenarazí na mříže.