Tatínkovy pohádky

Pohádky mají nezastupitelný význam v životě lidí. Dítě, které by neslyšelo ani jednu pohádku, by snad ani nebylo dítětem. Pohádky otevírají svět fantazie, učí kráse a dobru, jsou pokladnicí moudrosti. Jsou školou, kde se učíme věrnosti a vytrvalosti, jsme vybízeni ke statečnosti a čestnému jednání. Pohádky nás také učí číst. není náhodou, že autory pohádek bývali učitelé, jako např. Jaroslav Janouch. Petr Piťha také není prvním univerzitním profesorem, který napsal pohádky. Jde tu, jako u své knihy Paměť a naděje věnované starým pověstem českým, cestou prof. V. Tilleho, který pod pseudonymem Václav Říha rovněž vydal své pohádky. Oba autoři, zkušený ilustrátor dětských knih, akad. malíř Jaroslav Šerých a Prof. PhDr. Petr Piťha zcela záměrně vytvořili pohádkovou knížku nesporně současnou, ale zároveň tradiční. Usilují o pozdvižení upadající kultury knihy a všestrannou kultivaci čtenáře. Nutí nás soustředit se, začíst a zaposlouchat se do široce plynoucích realistických opor, aby jim i dítě porozumělo, ale zároveň tvoří první stupeň na dlouhém schodišti imaginace a lákají k dalším krokům, které bez řídel ducha nelze udělat.