Šokovaná růže

Ve sbírce se odráží nejen osudové vyvrcholení Pražského jara, které končilo agresí pěti armád do svrchovaného československého státu, ale i Mikuláškovo zprvu nenápadně a banálně vypadající zranění, které se ovšem projevilo jako velmi vážné a odsoudilo ho vlastně po zbytek života kpohybu o berlích. V obou případech se básník probírá z těžkého šoku, jenž se nemůže neprolnout s jeho tvorbou. Sbírka je tak nesmírně silnou lyrickou úvahou, která kromě dobových souvislostí přináší ale i téma milostné, odrážející se ve vyhrocených intimních vztazích. Zároveň je i osobitou a jedinečnou výpovědí o hrubé převaze síly nad těmi, kteří jsou bezbranní a bezmocní. Je také o postavení básníka ve společnosti, o jeho strachu a obavách z budoucnosti národa, před nímž se rozprostírají nevábné, až katastrofické vize, složené „z pustoty noční, z běd, zrad a z psoty dnů // až do skonání“.