Philosophie du langage

Autor studuje filozofii jazyka na základě své teorie podstaty a fungování jazykového znaku. Obsáhle analyzuje problémy motivovanosti jazykového znaku a jazyka jako celku, přičemž zohledňuje historický kontext. Rozebírá funkce jazyka, funkce řečového aktu a užití textu jako nástroje pragmatických funkcí, augmentace a manipulace. Pojednání se zaměřuje na místo jazykovědy, jak teoretické (obecné), tak konkrétní a aplikované, v soustavě věd. Hlavní výklad je doplněn rejstříky, obsahem a rozsáhlou bibliografií, která zahrnuje charakterizaci citovaných autorů. Autor kriticky přezkoumává myšlenky týkající se jazyka a řeči, motivaci jazykového znaku a systémy jazyků, a zkoumá filozofické problémy jazyka v historickém kontextu. Dále se věnuje evoluci jazyka a pragmatickým funkcím řečových aktů, argumentaci a manipulaci. Definuje postavení jazyka jako vědy v rámci čistých a aplikovaných věd, přičemž jazyk a jeho slova jsou konvenční a jazyk se vyvíjí. Řečové akty mohou ovlivnit chování jednotlivců a kód může mít vliv na kolektivy.