Inkognito

Novela Inkognito vychází podruhé, přičemž původní vydání z roku 1967 je již dávno rozebráno. Autor v textu uvádí, že příběh je inspirován některými motivy z Bezručova života, avšak jména postav zůstávají anonymní, s výjimkou přezdívky Labutinka. Dalo by se říci, že příběh nese podtitul: Staromódní historie o třech láskách poštovního úředníka Vladimíra. Cílem novely je ukázat, jak člověk vyrůstá nad sebe v různých okolnostech, přičemž láska, ať už opětovaná nebo zklamaná, hraje klíčovou roli. Autor se domnívá, že láska formuje básníka více než sociální nebo politické vlivy. Novela je však příliš útlá na to, aby zachycovala celý lidský život; zaměřuje se na příběh člověka nešťastného v lásce a ve své realitě. Umění vytváří svůj vlastní svět, ať už z fantazie nebo skutečnosti, a sděluje atmosféru těm, kteří chtějí porozumět. Autor provedl několik jazykových revizí a přidal nové ilustrace, čímž cílí na poctu literárnímu odkazu Slezských písní a spisovateli Oldřichu Šuleřovi. Příběhy lásky nadále zasahují do našich životů a odrážejí tajemství lidského srdce.