Giacomo Joyce

Krasopisně nasaný rukopis Giacomo Joyce byl objeven v Joyceově pozůstalosti jeho bratrem a poprvé uveřejněn více než dvacet let po autorově smrti, v 60. letech (1968). Byla to literární senzace. Text je jakýmsi silně stylizovaným deníkem autorovy erotické fantazie a byl napsán v době před první světovou válkou (1907), kdy Joyce pobýval v italském Terstu. Je to báseň v próze, vynikající zjitřenou poetičností a mystickým zaujetím, slovy Joyceova životopisce Richarda Ellmana „milostná báseň, která nebyla nikdy recitována“. Kniha vychází v unikátní grafické úpravě – volné listy v přebalu – s ilustracemi významného španělského výtvarníka José Hernándeze.