Prožívat architekturu

V českém prostředí je málo praktikujících architektů, kteří by vyjadřovali své názory na architekturu formou esejů či knih. Teoretické zkoumání architektonické tvorby je často ponecháno teoretikům. Aaltovo tvrzení, že papír slouží pouze pro architekty, dnes neplatí, neboť významní architekti považují publikaci svých názorů za nezbytnou. V českém kontextu však takových příkladů není mnoho. Pavla Melková patří mezi výjimky. Jako spoluautorka významných realizací, jako je revitalizace Bastionu XXXI, se etablovala jako tvůrčí architektka. Tato knížka esejů ji představuje jako autorku zamyšlených statí, které se dotýkají smyslu architektury. Některé texty se zabývají klíčovými otázkami, jako je význam řeky a zvonů ve městě, volný čas a veřejný prostor, zatímco jiné reflektují duchovní situaci současnosti. Melkovou inspirují jak vlastní zkušenosti, tak texty kolegů a podněty z krásné literatury.