Na konci podzimu

Autor se pokusil o pravdivé převyprávění některých vybraných úseků vlastního života, které z nějakého důvodu pokládal za hodny písemného zachycení. Má to být tak trochu účtování. Střídají se zde události závažné až osudové s lehkovážnými a zdánlivě bezvýznamnými. On si je však jist, že každá prožitá skutečnost se odráží v životních postojích člověka, v jeho osobnostním vývoji. Tak autor skrz dávné i nedávné vzpomínky hledá a občas i s úlevou nachází smysl svého dlouhého pobývání mezi lidmi - blízkými i vzdálenými -, jež mu v osmdesáti šesti letech bylo ještě dopřáno.