Kolébka zla

Autor byl zajat omylem (jako údajný Brit) v Libanonu v 80. letech 20. století. Když únosci odhalili jeho totožnost, bylo již pozdě, neboť příliš mnoho věděl. Zůstal uvězněn bezmála pět let. Ve své knize víceméně pomíjí vlastní příběh plný násilí a nenávisti a soustředí se na vnitřní svět člověka vystaveného extrémnímu tlaku. Roky prožité tváří v tvář každodennímu ponížení hodnotí jako životní zkušenost, která v něm probudila netušené schopnosti a pocity. Fyzická bolest se mu jeví jako mnohem méně významná ve srovnání se strádáním duše, proti kterému lze bojovat jen nezlomnou vůlí a humorem. Zajímavý je příběh jeho pevného přátelství se spoluvězněm, člověkem s odlišnými životními východisky, s nímž by se za normálních okolností těžko sblížil. Své mučitele nehodnotí s nenávistí, ale jakousi svéráznou empatií, ba dokonce s pochopením. Strohá, na laciné efekty rezignující kniha, vyznívá ve výsledku velice působivě. Základním kamenem této působivosti je přirozená a neochvějná lidskost.