Explore the latest books of this year!
Bookbot

Smysl v pojmu - Evulzivní dějiny umění Emila Filly

Authors

Parameters

  • 112 pages
  • 4 hours of reading

More about the book

Emil Filla (3. 4. 1882 - 6. 10. 1953) je známý především jako malíř, sochař, grafik, představitel Spolku výtvarných umělců Mánes a organizátor kulturního života, méně již jako autor uměleckohistorických rozborů, filosofických kontemplací a básní. Od své prvé zveřejněné studie o Honoré Daumierovi (1910) po poslední o Janu van Goyenovi (1947) dokládal, že byl nejen programovým vůdcem své generace, spjatým s časopisem Volné směry, ale že svým osobitým přístupem nahlédl oblasti, které zůstávaly mimo zorné pole dějepisců umění. Podle Filly měl být umělec nonkonformním buřičem, vymaněným z vazby na společnost, jejíž normy překračoval. Za základní předpoklad jeho tvorby považoval vždy stále znova dobývanou svobodu. Prosazoval divergentní, antinaturalistický a nerelacionální přístup k minulosti, vyprostil umělecké dílo ze svazujícího sledu příčinných vazeb, očistil je od nánosů předcházejících výkladů a vymanil z vývojového sledu. Odvážným kritickým pohledem, který označoval za evulzivní, vstoupil v dialog s tehdejšími předními zástupci oboru, jako byli Alois Riegl, Max Dvořák či Heinrich Wölfflin. Svébytným pojetím věcnosti přesáhl svou dobu a otevřel nové možnosti pohledu na umění jako celek, které dodnes zůstávají živé.

Book purchase

Smysl v pojmu - Evulzivní dějiny umění Emila Filly, Karel Srp

Language
Released
2026
Binding
(Hardcover)
We’ll email you as soon as we track it down.

Payment methods

No one has rated yet.Add rating

Title
Smysl v pojmu - Evulzivní dějiny umění Emila Filly
Language
Czech
Authors
Karel Srp
Released
2026
Format
Hardcover
Pages
112
ISBN13
9788090881686
Series
Description
Emil Filla (3. 4. 1882 - 6. 10. 1953) je známý především jako malíř, sochař, grafik, představitel Spolku výtvarných umělců Mánes a organizátor kulturního života, méně již jako autor uměleckohistorických rozborů, filosofických kontemplací a básní. Od své prvé zveřejněné studie o Honoré Daumierovi (1910) po poslední o Janu van Goyenovi (1947) dokládal, že byl nejen programovým vůdcem své generace, spjatým s časopisem Volné směry, ale že svým osobitým přístupem nahlédl oblasti, které zůstávaly mimo zorné pole dějepisců umění. Podle Filly měl být umělec nonkonformním buřičem, vymaněným z vazby na společnost, jejíž normy překračoval. Za základní předpoklad jeho tvorby považoval vždy stále znova dobývanou svobodu. Prosazoval divergentní, antinaturalistický a nerelacionální přístup k minulosti, vyprostil umělecké dílo ze svazujícího sledu příčinných vazeb, očistil je od nánosů předcházejících výkladů a vymanil z vývojového sledu. Odvážným kritickým pohledem, který označoval za evulzivní, vstoupil v dialog s tehdejšími předními zástupci oboru, jako byli Alois Riegl, Max Dvořák či Heinrich Wölfflin. Svébytným pojetím věcnosti přesáhl svou dobu a otevřel nové možnosti pohledu na umění jako celek, které dodnes zůstávají živé.