This series of essays offers a unique perspective on the world through travelogues that capture fleeting moments on the road. The texts masterfully weave personal experiences with historical events, art, and politics. Readers can expect a blend of romance, humor, and melancholy, reflecting a dynamic and ever-changing view of the world. It is a reflection of both the near and distant surroundings, recorded in motion.
Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým.
V naší nejisté době je jen několik jistot. Jednou z nich je, že Jiří Peňás napíše každý týden do časopisu Týdeník Echo cestopisný článek, i kdyby to mělo být ze sousední ulice. Kniha Výpravy pro blízké i vzdálenější navazuje na loni vydané Výpravy pro starší a pokročilé. Pokračování Výprav má velmi podobný, vlastně stejný formát jako první díl, je samozřejmě z jiných míst, ale píše je pořád ten samý člověk, který se za rok zas tak moc nezměnil. Tedy padesátník, nikoli ten prošlý peníz, mince nízké hodnoty, ale člověk dejme tomu městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlídnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal. Jeho cesty nyní směřovaly především po Česku, ale odskočil si i do Maďarska, Polska, Rakouska a Saska. Jsou to výpravy po střední Evropě, naší vlasti blízké i trochu vzdálenější.
Jiří Peňás vydává třetí knihu cestovních zápisků, které píše týden co týden, aby si uchoval vzpomínky na svá dobrodružství. Tyto zápisky se pravidelně objevují v Týdeníku Echo a již dvakrát byly vydány jako kniha. Autor se vydává na výpravy do různých míst, jako jsou Kouřim, Březnice, Tochovice nebo lipanské bojiště, a po návratu domů plánuje další cesty. V období covidové se soustředil na blízké okolí, ale i tam našel vzrušující zážitky. Jakmile to bylo možné, vyrazil za hranice, navštívil Uher, Slovensko, Krkonošsko a Slezsko. Forma zápisků odráží jeho osobnost; rád by se považoval za flanéra, ale má obavy, že to platí jen pro něj. Podobně jako baudelairovský dandy se zajímá o různé věci, ale ne do hloubky, která by mohla nudit. Rád spojuje volné asociace a má tendenci se poučovat, i když občas sám sebe. Preferuje klidná místa, ale občas ho lákají davy. Miluje výhledy z kostelních věží a mostů, a rád se ponoří do přírody. V kavárnách si přeje ticho, neboť je neurotik, který touží po klidu. I když ho trápí mnohé věci, má také spoustu nostalgických vzpomínek. Vědom si odcházejícího světa, píše o něm s nadějí, že jeho čtenáři ocení jeho pohled na minulost.
Cestopisy Jiřího Peňáse nasvicují přítomnost i minulost naší staré dobré Evropy zcela nenapodobitelným a hloubkovým způsobem, který čtenáře znavené exotickými končinami fascinuje. To říká o Výpravách Jiřího Peňáse biolog a sám zkušený cestovatel, profesor Stanislav Komárek. Dramatik a spisovatel Karel Steigerwald na nich oceňuje vtip, šarm, eleganci a originální hloubku. Jaderná fyzička a turistka Dana Drábová říká, že si v nich před cestami po vlasti i blízkém zahraničí přečte to, co v běžných průvodcích nenajde. No a autor na to skromně říká, že čtvrtý díl jeho epochálních Výprav, nazvaný tentokrát Výpravy pro čtvero ročních období přináší strhující líčení dobrodružných a výzkumných cest do vnitrozemí i ciziny, do hor i nížin, na hrady i panelová sídliště. Navštívíme utajené poklady vlasti ve Vlašimi, Benešově či na Mělníce, vylezeme na vrcholky Beskyd a slovenských Tater, a sestoupíme k soutoku českých veletoků Vltavy a Sázavy, vypravíme se k sousedům do Saska a Rakous, prožijeme konec roku v Budapešti a rozpuk jara v Bukurešti. Naše cesty pak vyvrcholí na atlantských útesech v čarokrásné zemi irské… To vše během jednoho roku, během čtyř ročních období. Čtvrtý díl oblíbených cestopisů se může stát i vašim dobrým společníkem, a to nejen na cestách, ale třeba i tehdy, když se vám nikam nebude chtít, zůstanete doma, ve svém pohodlí, kde si budete třeba jen číst: nejlépe něco, co vás bude bavit. Třeba právě Peňáse…
Jiří Peňás je poutník, který ocení i zastavení. Nehoní se za rekordy, není žádný sportsman, je to člověk spíše zamyšleného hospodského posezení, sám někde v koutku. Je na cestě a hledá. – To píše o autorovi středoevropských cestopisů v předmluvě k novému dílu Petr Pithart, sámúčastník jedné z výprav – kam jinam, než na Bílou Horu... Slovo „epochální“ v názvu pátého dílu znamená, že se v nich setkávají různé epochy: cestujeme napříč časem, ale zůstáváme v našem regionu: v naší střední Evropě, kterou přitom tak málo známe! Kroužíme po Čechách i Moravě, zastavíme se v Brně, Táboře, Prachaticích, objevíme se ale i v Krkonoších nebo Orlických horách. Pronikneme za hranice do Maďarska, objevíme se v kavárnách v Rakousku, poznáme pozoruhodné zámecké zahrady v Lužici, tedy v bývalé NDR. V Polsku podnikneme expediční výpravy za tajemstvím Dolního Slezska. Vždy budeme mít na paměti, že věci jsou tím zajímavější, když je máme před nosem, takže o nich víme méně, než si dovedeme představit. Autor nepředstírá, že ví všechno, ale zve na cestu. Jde sám, ale vy můžete jít s ním. Nebudete mu vadit a on nebude vadit vám. Věřte tomu.