Arthur Koestler Book order

Kniha Arthura Koestlera „Příslib a naplnění“ se zaměřuje na historii Palestiny od Balfourovy deklarace v roce 1917, která slibovala Židům národní domovinu, až po období 1948–1949, kdy Izrael obhájil svou existenci ve válce proti Arabům. V první části autor analyzuje složité vztahy mezi britskou mandátní správou, Židy a Araby, přičemž čerpá ze svých letitých zkušeností v Palestině jako levicově orientovaný sionista a novinář. Tato znalost mu umožňuje podrobně zkoumat mentalitu všech tří stran konfliktu. Klíčové je pochopení rozdílu mezi vysoce vzdělanými, levicovými sionisty a tradičními, konzervativními palestinskými Araby, což je zásadní pro analýzu jejich konfliktu. Koestler také rozebírá odlišnosti mezi židovskými starousedlíky a novými imigranty po roce 1918, stejně jako proarabské postoje britských politiků. Ve druhé části autor sdílí své zážitky z Izraele během židovsko-arabské války v červnu 1948, včetně deníkových zápisků. Čtenáři přiblíží, jak se židovské osady bránily arabské přesile a jak Židé museli prokázat odvahu při obraně Jeruzaléma, který byl obležen Arabskou legií.

Když vypukla druhá světová válka, pobýval Arthur Koestler na jihu Francie a pracoval na svém velkém románu Tma o polednách. Následující dva měsíce ho psal v Paříži, než byl zatčen a internován spolu s dalšími antinacisty, muži a ženami, kteří bojovali proti gestapu, uprchlíky před pronásledováním. Ti všichni tvořili ono „bahno společnosti“, které Francouzi uvězňovali, pouštěli na svobodu, opět uvězňovali a – až v příliš mnoha tragických případech – nakonec předávali nacistickým katům. Koestler vypráví příběh vlastního uvěznění a konečného útěku bez heroismu, lidsky, občas dokonce s humorem; zasazuje ho však přímo do pochmurného kontextu toho, co se stalo spoluvězňům, kteří neměli takové štěstí jako on. „V té době už evropský světadíl dospěl do stadia,“ napsal tehdy, „kdy bylo možné člověku bez ironie říci, že by měl být vděčný za to, že ho zastřelí, a ne uškrtí, setnou nebo ubijí k smrti.“

Koestlers Roman – bislang nur in einer Rückübersetzung aus dem Englischen („Die Gladiatoren“) bekannt – erzählt die Geschichte des dritten römischen Sklavenaufstands unter dem legendären Anführer Spartacus. Eine Gruppe ausgebildeter Kämpfer und „Fechter“ flieht aus der Gladiatorenschule der Stadt Capua – und wächst zu einer regelrechten Armee heran, der sich immer mehr Hirten, Handwerker und Unfreie anschließen, ein riesiges „Proletariat“ der Antike. Nach zunächst eindrucksvollen militärischen Erfolgen gründet Spartacus ein frühkommunistisches Gemeinwesen, den „Sonnenstaat“, scheitert aber schließlich – und unterliegt, nach Verrat und Intrigen, mit seiner verbliebenen Sklavenarmee dem über­legenen römischen Heer. In seinem ersten großen Roman, der 1939 in englischer Übersetzung veröffentlicht wurde, deutet Koestler die historischen Ereignisse im Licht der Revolutionen des 20. Jahrhunderts: Im antiken Sklavenaufstand spiegelt sich die russische Oktoberrevolution. Koestlers glänzend geschriebener Spartacus-Roman ist neben aller Spannung der Handlung vor allem ein Werk der politischen Literatur – dem unmittelbar darauf und quasi als Fortsetzung „Sonnenfinsternis“ folgte, jener Roman, der den Weltruhm des Autors begründete. Das deutsche Originalmanuskript galt jahrzehntelang als verloren und wird hier erstmals veröffentlicht.

Am 14. Mai 1948 endete das Britische Mandat über Palästina, und David Ben Gurion unterzeichnete noch am selben Tag die israelische Unabhängigkeitserklärung. Unmittelbar darauf erklärten die Nachbarstaaten Israel den Krieg. Die Zukunft des jungen Staates schien mehr als ungewiss.

Druhý díl pamětí Arthura Koestlera navazuje na díl první, nazvaný Šíp do nebe, a zobrazuje především proces, v němž se autor odvrátil od komunismu. Jeho hledání, tápání a pochyby jsou pozoruhodné. Neméně důležité jsou ovšem dějiny, které se před očima tohoto bystrého pozorovatele odehrávaly – a jichž se autor snažil účastnit. Sledoval je v Sovětském svazu začátkem třicátých let pohledem komunisty, pak v západní Evropě pohledem hodně zviklaného komunisty, odsouzence k smrti ve Frankově vězení za španělské občanské války, poté v internaci v okupované Francii a konečně v Anglii, kam se mu nakonec podařilo šťastně uprchnout.

The narrative centers on Dr. Paul Kammerer, whose suicide in 1926 marked a dramatic end to a fierce debate in evolutionary biology. His experiments with amphibians, particularly salamanders and the midwife toad, supported the Lamarckian theory of inherited acquired characteristics, challenging the neo-Darwinist perspective of evolution through chance mutations and natural selection. Kammerer's work ignited significant controversy, pitting him against established scientists and ultimately leading to his tragic demise amidst the scientific turmoil.

První svazek autobiografie: 1905-1931. První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora. Koestler čtenáře provádí pozoruhodnými prostředím Budapešti v době Komuny v roce 1919, Vídně po první světové válce, kde kralují buršácké spolky a Sigmund Freud, a poté čerstvě osídlované Palestiny. Ukáže mu poválečnou Paříž a Berlín za Výmarské republiky, načež se s ním vydá k severnímu pólu. Koestler vše provází pozoruhodnými reflexemi, nejistotami svého dětství a úvahami zralé dospělosti. Líčí v knize svůj intelektuální a ideový vývoj - první díl pamětí končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.

Arthur Koestler's extraordinary history of humanity's changing vision of the universe In this masterly synthesis, Arthur Koestler cuts through the sterile distinction between 'sciences' and 'humanities' to bring to life the whole history of cosmology from the Babylonians to Newton. He shows how the tragic split between science and religion arose and how, in particular, the modern world-view replaced the medieval world-view in the scientific revolution of the seventeenth century. He also provides vivid and judicious pen-portraits of a string of great scientists and makes clear the role that political bias and unconscious prejudice played in their creativity.

Bisher unveröffentlicht - Arthur Koestlers erster Roman!Von den Verlagen abgelehnt, fiel das Manuskript 1940 der Gestapo in die Hände. 1945 wurde es von dem sowjetischen Geheimdienst in Berlin sichergestellt. Da sich Koestler darin kritisch zum Sozialismus äußert, blieb das Manuskript lange in Moskau unter Verschluss. Erst jetzt wurde es in einem Archiv wiederentdeckt.Im Zentrum der Erzählung steht ein Kollektiv deutscher Emigrantenkinder, die nahe Paris in einem Kinderheim aufwachsen - darunter auch „Genosse Piepvogel“. Damals gängige Erziehungskonzepte und die Revolten pubertierender Kinder werden thematisiert. Koestler knüpft eindeutige Bezüge zur politischen Emigration der 1930er Jahre und nicht zuletzt die Verwendung von Originaldokumenten symbolisiert den erregten Zeitgeist.

Written when execution by guillotine was still legal in France, Albert Camus' devastating attack on the 'obscene exhibition' of capital punishment remains one of the most powerful, persuasive arguments ever made against the death penalty.