Lukáš Novotný Books

An illustrated tour through New York s five boroughs and the past 100 years of its modern architecture, told through the charming yet bold drawings of Lukas Novotny.

Modern London is an illustrated exploration of the capital's ever-changing cityscape, from the art deco factories of the 1920s to the skyscraper boom of the twenty-first century.

This scientific collective monograph is based on contributions from an international conference held in September 2021 at the University of Pécs, Hungary, in collaboration with the University of West Bohemia in Pilsen, Czech Republic. It explores the themes of continuity and discontinuity in the 20th century. Chapters authored by experts from the Czech Republic, Hungary, Poland, Germany, and Slovakia examine these issues not only within the context of Central and Eastern European history but also in relation to non-European areas. Key historical events discussed include the Great War, the Versailles-Washington System, the era of dictators, the Second World War, and the bipolarity of the world, culminating in the Cold War. This period, marked by the fall of the Berlin Wall and the collapse of the Soviet Union, is characterized as an age of extremes, as well as an epoch defined by significant continuity and discontinuity, extending beyond just the European dimension. The work aims to provide a comprehensive understanding of these complex historical phenomena, reflecting on their implications for both regional and global contexts.

Kniha seznámí čtenáře s vývojem největší spolkové země Německa od formování Bavorů a raného středověku, kdy území patřilo nejprve do franské a poté východofranské říše, přes vznik vlastního vévodství a jeho vztahy s panovníky římskoněmecké říše, s rolí za reformace i třicetileté války, se začleněním do sjednoceného Německa a proslulým Kulturkampfem. Jedná se o první souhrnné zpracování dějin této země v naší literatuře, a to včetně vzájemných vztahů, někdy přátelských, jindy naopak.

Kniha přináší přehledným způsobem zpracované informace nejen o všech současných státech světa, ale i o nejdůležitějších historických státních útvarech ve středověku a starověku. Cílem publikace je zprostředkovat čtenáři co nejpodrobnější a nejaktuálnější údaje týkající se jednotlivých států. Jednotlivá hesla v knize jsou řazena abecedně bez ohledu na dobu nebo kontinent.

Pod společným označením Zmizelé Čechy vydává nakladatelství Paseka edici, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové.

Cílem monografie je analýza přístupu britského vyslanectví v Praze a ministerstva zahraničí k česko-německému vztahu v letech 1933–1938, přičemž autor se zaměřuje na české země a opomíjí karpatské Němce na Slovensku. Toto období zaznamenává aktivizaci a radikalizaci německé menšiny v Československu po nástupu Adolfa Hitlera, kdy se část této menšiny v roce 1935 přiklonila k Sudetoněmecké straně a podílela se na konci první Československé republiky. Autor se snaží odpovědět na otázky týkající se myšlení úředníků Foreign Office o menšinové politice v Československu, atmosféry zpráv z pražské legace a důsledků změny na diplomatickém postu v roce 1936. Zkoumá také, jak se měnil přístup legace k německé menšině v roce 1937 a jaké varianty řešení zvažovali britští diplomaté pro uspokojení této menšiny. Dále se zaměřuje na vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu a na to, kdy Londýn formuloval své stanovisko k jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou.

Politické strany a stranické systémy nových spolkových zemí Německa prošly od roku 1990 do současnosti řadou významných vývojových změn. Tato publikace sleduje tyto proměny a zaměřuje se na úroveň voleb do zemských sněmů. Ty jsou s ohledem na silnou pozici federalismu v Německu důležitou součástí vládnutí. Práce nejprve popisuje teoretická východiska, z nichž se zde vychází. Následuje etapizace vývoje stranických systémů od roku 1990 do současnosti. Poté je vždy jedna kapitola věnována každé z pěti spolkových zemí, kterým se zde věnujeme, Braniborsku, Durynsku, Meklenbursko-Předním Pomořansku, Sasku a Sasko-Anhaltsku. Kapitoly jsou strukturovány jednotně, vždy je nejprve vyložen politický a stranický vývoj v těchto spolkových zemích a následně se věnujeme rozboru stranických systémů z hledisek jejich fragmentace, agregace a voličské volatility. Závěrečná kapitola přináší komparaci těchto spolkových zemí a poznatky jsou konfrontovány s výsledky tzv. starých spolkových zemí.

Kniha se zabývá dějinami státu od založení v roce 1949, přes sjednocení Německa v roce 1990 až do současnosti. Popisuje jak politický systém a ekonomiku země, tak vývoj společnost a kultury. Zvláštní pozornost věnuje problematice znovusjednocení Německa a vývoje na území bývalého východního Německa (NDR) a vztahům s Československem, resp. Českou republikou.

Předložený text představuje ucelený výklad obsahu, smyslu a významu discipliny politologie vřazené do kontextu ostatních společenských věd. Zejména je třeba ocenit logickou a přehlednou výstavbu textu, jakož i jeho srozumitelnost z hlediska možností laického zájemce a studenta. Uvedené členění dále podtrhuje využití výkladových boxů, kam jsou zařazeny některé klíčové dílčí pojmy a problémy.

Autorka vychází ze vzpomínek mladé ženy Soni Maicherové, jejíž dosavadní středostavovskou existenci zcela zničily válka, útěk a vyhnání. Spolu s matkou a devítiměsíčním synem musela bezhlavě opustit rodnou zemi a vydat se na nebezpečný útěk, aniž by věděla, kam ji osud zavede a zda ještě někdy uvidí svého manžela, který musel narukovat do německé armády. O tom, jak se přes všechny těžkosti a rány osudu vyrovnala se svým životem, vypráví tato kniha. I když jde pouze o jeden z osudů statisíců žen té doby, přesto je důležité o něm informovat a vyprávět. Většina pamětníků té doby již zemřela. Hrozí, že tehdejší události upadnou v zapomnění. Právě proto je důležité si připomínat to, co se ještě nedávno dělo ve středu Evropy.

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka. Pozornost je věnována stranickému euroskepticismu, který má své postavení v každém ze sledovaných států. Ve stranických systémech jednotlivých zemí střední Evropy mají vliv politické strany euroskeptické nebo strany s prvky euroskepticismu. Důvodů výskytu eurokritických postojů a odpovídajícího etablování takto zaměřených politických subjektů je celá řada, přičemž stěžejní je kombinace dlouhodobě charakteristických historických, etnokulturních, geografických a dalších faktorů (a tomu odpovídající střet zastánců národně a univerzálně zaměřené politiky) a nárůstu sociálně ekonomických problémů v současné době (vliv ekonomické krize, globalizace atd.). To způsobuje, že eurokritické politické subjekty sehrávají roli protestní alternativy vůči mainstreamovým stranám na politické scéně.

Monografie se snaží poskytnout čtenáři vhled do kulturního vývoje skupiny osob německého původu, která zůstala po nuceném vysídlení Němců v poválečném Československu, a to od doby konce druhé světové války až po stav po roce 1989.

Kniha vypráví o osudech německého vojáka Lothara Herrmanna, který byl navzdory svému zdravotnímu stavu zařazen v roce 1944 do horské pěší divize, s níž putoval na východní frontu. Když už nebylo možné udržet pozice proti Rudé armádě, musely se německé jednotky uchýlit k chaotickému ústupu. Lothar spolu s několika kamarády ztratil kontakt s vojáky a společně se snažili probojovat nehostinnou krajinou. Zcela vyčerpaní se nakonec dostali do zajetí a stali se ruskými válečnými zajatci. A zde začne jeho martyrium. Na dlouhém pochodu smrti uvidí Lothar jednak umírat mnoho vězňů, jednak se stane svědkem brutality a naprostého nezájmu o osudy zajatých vojáků. Přesto však neztrácí naději, že se sám vrátí jednou domů. Než se tak stane, bude muset přežít velmi tvrdé podmínky v zajetí.Autor knihy Klaus Willmann se rozhodl vyprávět osud hlavního hrdiny Lothara Herrmann v ich-formě, tedy jako by tím hrdinou byl on sám. Tento druh vyprávění podle jeho názoru umožní čtenářům lépe pochopit, jak bezskrupulózní vládci všech tehdejších zúčastněných států posílali mladé lidi na smrt, nebo je uvrhli do bídy, aniž by přitom definovali dobro a zlo.

Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností v Číně. Čínsko-japonská válka (1894–1895) však zásadně změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína se ocitla pod tlakem a s pomocí evropských bank splácela válečné náhrady Japonsku. Velmoci začaly usilovat o koncese a sféry vlivu, přičemž Rusko s Francií razantně prosazovaly své cíle, což ohrožovalo britskou pozici. Německo, i když později, začalo rozvíjet aktivity na Dálném východě, avšak slabost jeho námořnictva ho nutila k opatrnosti. Spolupráce Němců a Britů se projevila v poskytování půjček Číně a výstavbě železnic, ale britský postoj k otevřené ekonomice byl v rozporu s vymezováním sfér vlivu. Britové se intenzivně zapojili do získávání koncesí a požadovali uznání své sféry vlivu v povodí Jang-c’. Po potlačení „Boxerského povstání“ došlo k oslabení dynastie Čching a zvýšenému tlaku velmocí, přičemž britské zájmy ohrožoval ruský tlak. Londýn se rozhodl pro alianci s Japonskem, čímž skončila britská politika „skvělé izolace“. Na čínskou revoluci v letech 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně, podporovaly generála Jüan Š’-kchaje, doufajíc v zajištění finančních závazků. Vypuknutí první světové války na Dálném východě nepřineslo tak zásadní změnu jako v Evropě, avšak Japonsko toho využilo k rozšíření svých pozic v Číně.

Konec první světové války zásadně změnil politickou mapu střední Evropy. Československý stát, jehož hranice byly potvrzeny mírovými smlouvami, zdědil složité národnostní složení obyvatelstva. Téměř třetina obyvatel, zejména Němci, Maďaři a Poláci, se s novým domovem obtížně identifikovala. Před prvními parlamentními volbami v únoru 1920 přijal Revoluční Národní shromáždění základní zákony, včetně ústavní listiny a jazykového zákona, které definovaly Němce, Maďary a Poláky jako národnostní menšiny. Tyto normy zaručovaly rozsáhlá práva téměř 30 procent obyvatelstva, avšak otázka, zda byla tato práva dostatečně zajištěna, zůstávala sporná po celou dobu existence první republiky. Monografie se zaměřuje na klíčové problémy, s nimiž se republika potýkala, jako je integrace menšin do státního fungování, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům menšin a jejich identifikace s novým státem. Kniha analyzuje, jak úspěšně se nový stát, menší než monarchie, vyrovnal s postavením menšin v rámci moderní občanské společnosti s důrazem na individuální práva.

Der rätselhafte LiebesbriefAlle Zeichen stehen auf Liebe: Kim ergattert eine Rolle in der Foto-Love-Story einer Mädchenzeitschrift, Franzi gesteht Benni, dass sie mit ihm zusammen sein möchte, und Marie findet einen Liebesbrief. Der ist allerdings nicht an sie adressiert und zudem äußerst mysteriös, scheint er doch mit Maries Familiengeschichte zu tun zu haben.

Osobní zkušenost z bojů zvláštní jednotky vězňů a trestanců, která měla odvrátit porážku Hitlera. Zločinci jsou určení pouze k tomu, aby zemřeli, jak správně tuší hlavní hrdina tohoto příběhu, bývalý student práv Helmut Kalmeder, který kvůli svému nadšení pro komunistické myšlenky a své tvrdošíjné povaze strávil několik let v koncentračním táboře Dachau. Ve skutečnosti je nezpůsobil˘ pro službu na frontě, tudíž nemá tu čest bojovat za vůdce. Rozkaz z října 1942 změní osud nejen jemu, ale i dalším jemu podobným. Muži fyzicky způsobilí k boji jsou převezeni z vězení a koncentračních táborů do výcvikového střediska Heuberg, kde absolvují výcvik a jsou připraveni na plnění svých povinností řádných německých vojáků. Nejen zloději, vrazi nebo defraudanti, ale i političtí a náboženští disidenti, tak najdou svůj osud jako příslušníci trestního praporu 999, a to nejen na Balkánů, ale později i na východní frontě, aby tam zemřeli za vlast, v jejíž ideály stěží někdo z nich věřil, a za vůdce, jehož už téměř nikdo neuznával. Kniha na základě osobních zkušeností autora, který se sám jako obyčejný voják zúčastnil bojů ve druhé světové válce, přináší velmi osobitý a přesvědčivý obrázek o životě trestanců v třetí říši, kteří se jako vojenské služby nehodní dostali do „pekla“ výcvikového tábora, kde lidský život neznamenal nic. Autor zároveň ukazuje, jak to vypadalo za fasádami tzv. velké války, kde probíhaly každodenní malé zápasy o přežití.

Když v roce 1918 skončila první světová válka, toužila většina lidí po pocitu bezpečí a věřila, že se něco podobného už nebude opakovat. Otázkou však zůstávalo, jak kýženého pocitu bezpečí dosáhnout. Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století. Autoři se nejprve zaměřili na reakce britské veřejnosti a politiků na vznik Společnosti národů a poté na britské vnímání problému kolektivní bezpečnosti v první polovině dvacátých let 20. století. Jádro monografie tvoří analýza cesty ke konferenci v Locarnu, nastoupené v lednu 1925, samotné konference v Locarnu (říjen 1925) nebo postojů britských dominií k locarnskému paktu. Autoři se v monografii snaží odpovědět si na otázky, proč se Londýn odmítal v první polovině dvacátých let 20. století podílet na systému kolektivní bezpečnosti, zda Velká Británie musela přijít s alternativním návrhem řešení kolektivní bezpečnosti, jak se měnily či neměnily názory konzervativní vlády na kolektivní bezpečnost v průběhu sledovaného období nebo jaký byl vůbec význam Locarna pro atmosféru v meziválečné Evropě.

2., upravené a mírně přepracované vydání učebnice Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus (modernizace společnosti). Oproti 1. vydání byly doplněny některé informace k dějinám Moravy a Slezska (odborným poradcem dr. Ondřej Hýsek), doplněny či aktualizovány dílčí údaje, upravena obrazová výbava, částečně upraveno několik lekcí i map. Obsahem díla jsou tyto tematické oddíly: Barokní doba, Doba osvícenství, Francouzská revoluce, Průmyslová revoluce, Národní obrození, Revoluce 1848–1849, Svět 2. poloviny 19. století, Kolonialismus, České země 2. poloviny 19. století, Přelom 19. a 20. století, První světová válka, Vznik Československa, Rejstříky a Výstupy a kompetence RVP ZV.

Kniha přibližuje problematiku vývoje československého veřejného zdravotnictví ve dvacátých a třicátých letech 20. století, a to nejen čtenářům z řad odborníků, ale i zájemcům z širšího spektra laické veřejnosti, kteří se zajímají hlouběji o reálie prvorepublikového Československa. Poskytuje odpovědi na některé důležité otázky spojené s problematikou zdravotní péče (její dostupnosti, jazykové nebo kulturní diferenciace podle jednotlivých regionů nebo situace sociálně slabých obyvatel), se zdravotnickou výchovou, její koncepcí, financováním nebo organizační strukturou, s budováním moderního zdravotního systému v Československé republice, se zdravotními výzvami nového státu (boj proti nakažlivým nemocem, postup vůči onkologickým chorobám nebo zavedení povinného očkování), s vývojem komunitní péče nebo s československým zdravotnictvím z národnostního aspektu.

Vznik „nové“ Unie po podpisu Lisabonské smlouvy byl editorům podnětem k aktuálnímu zhodnocení stavu vybraných aspektů současných kooperačních vztahů v EU, se zvláštním přihlédnutím k česko-saskému pohraničí. Tímto hodnocením se zabývala v roce 2011 vědecká konference, kterou významně podpořila Sasko-česká vysokoškolská iniciativa při Technické univerzitě v Chemnitzu. Autorky a autoři jsou politologové, právníci, sociální a kulturní vědečtí pracovníci z německých a českých univerzit.

Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu.

Texty obsažené v této knize vznikly z podnětu Filozofických fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Západočeské univerzity v Plzni v rámci připomínání stoletého výročí vzniku Československa. Nezaměřují se však pouze na zrod nové republiky, nýbrž z odstupu 21. století sledují řadu faset prvního dvacetiletí Československa, především z pohledu každodenního života, kulturní politiky či školství, a otevírají rovněž otázku národnostních poměrů ve střední Evropě. Prolnutí českých a slovenských pohledů na danou problematiku ukazuje kaleidoskop dobových problémů a zájmů tehdejších aktérů, drobné taktiky i velké strategie lidí ve střetu s realitou konce první světové války a následujících let.

Práce se zaměřuje na nové trendy ve výzkumu politických stran, proměny stranických systémů a posuny v chápání a fungování politických stran. Zkoumá nové komunikační styly politických lídrů a zachycuje zásadní trendy v politické komunikaci. Analyzuje, proč se v dnešní politice objevují určité problémy a jakou roli hrají. Kapitoly se věnují těmto tématům: vztah politických stran a společnosti, institucionalizace nových politických stran, analýza teritoriální dimenze stranického nahrazení, nacionalizace lokálních stranických systémů, vzestup nového populismu a role celebrit v politice. Kniha je přehledovou studií, která usiluje o analytickou práci a zavádění nových interpretačních rámců a definic. Současný výzkum vládnutí a politických stran vyžaduje nový pohled na stranickou reprezentaci a komunikaci mezi politiky a voliči. Každá kapitola představuje různé možnosti výzkumu nových stran, techniky výzkumu a empirické příklady, ověřující nové metodologické postupy v politologii a přinášející konkrétní empirické poznatky a závěry.