Lukáš Novotný Books

An illustrated tour through New York s five boroughs and the past 100 years of its modern architecture, told through the charming yet bold drawings of Lukas Novotny.

Modern London is an illustrated exploration of the capital's ever-changing cityscape, from the art deco factories of the 1920s to the skyscraper boom of the twenty-first century.

This book analyses the issue of Czech-German relations within Czechoslovakia between 1933 and 1938. Following Adolf Hitler’s accession to the office of Chancellor, the German minority in Czechoslovakia began to progressively mobilise and gradually radicalise such that the majority of them supported the Sudeten German Party in the 1935 elections and played a large part in the end of the First Czechoslovak Republic three years later.

This scientific collective monograph is based on contributions from an international conference held in September 2021 at the University of Pécs, Hungary, in collaboration with the University of West Bohemia in Pilsen, Czech Republic. It explores the themes of continuity and discontinuity in the 20th century. Chapters authored by experts from the Czech Republic, Hungary, Poland, Germany, and Slovakia examine these issues not only within the context of Central and Eastern European history but also in relation to non-European areas. Key historical events discussed include the Great War, the Versailles-Washington System, the era of dictators, the Second World War, and the bipolarity of the world, culminating in the Cold War. This period, marked by the fall of the Berlin Wall and the collapse of the Soviet Union, is characterized as an age of extremes, as well as an epoch defined by significant continuity and discontinuity, extending beyond just the European dimension. The work aims to provide a comprehensive understanding of these complex historical phenomena, reflecting on their implications for both regional and global contexts.

In den deutsch-tschechischen Beziehungen spielt die Geschichte eine wichtige Rolle. Sie wird zum einen als Argument für die Gestaltung der gemeinsamen Zukunft benutzt, zum anderen aber auch als Waffe, um die andere Seite möglichst negativ darzustellen. Die Arbeit untersucht an Hand eines qualitativen Datenmaterials die Funktion der Vergangenheitsdiskurse in der deutsch-tschechischen Nachbarschaft.

Kniha seznámí čtenáře s vývojem největší spolkové země Německa od formování Bavorů a raného středověku, kdy území patřilo nejprve do franské a poté východofranské říše, přes vznik vlastního vévodství a jeho vztahy s panovníky římskoněmecké říše, s rolí za reformace i třicetileté války, se začleněním do sjednoceného Německa a proslulým Kulturkampfem. Jedná se o první souhrnné zpracování dějin této země v naší literatuře, a to včetně vzájemných vztahů, někdy přátelských, jindy naopak.

Kniha přináší přehledným způsobem zpracované informace nejen o všech současných státech světa, ale i o nejdůležitějších historických státních útvarech ve středověku a starověku. Cílem publikace je zprostředkovat čtenáři co nejpodrobnější a nejaktuálnější údaje týkající se jednotlivých států. Jednotlivá hesla v knize jsou řazena abecedně bez ohledu na dobu nebo kontinent.

Pod společným označením Zmizelé Čechy vydává nakladatelství Paseka edici, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové.

Cílem monografie je analýza přístupu britského vyslanectví v Praze a ministerstva zahraničí k česko-německému vztahu v letech 1933–1938, přičemž autor se zaměřuje na české země a opomíjí karpatské Němce na Slovensku. Toto období zaznamenává aktivizaci a radikalizaci německé menšiny v Československu po nástupu Adolfa Hitlera, kdy se část této menšiny v roce 1935 přiklonila k Sudetoněmecké straně a podílela se na konci první Československé republiky. Autor se snaží odpovědět na otázky týkající se myšlení úředníků Foreign Office o menšinové politice v Československu, atmosféry zpráv z pražské legace a důsledků změny na diplomatickém postu v roce 1936. Zkoumá také, jak se měnil přístup legace k německé menšině v roce 1937 a jaké varianty řešení zvažovali britští diplomaté pro uspokojení této menšiny. Dále se zaměřuje na vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu a na to, kdy Londýn formuloval své stanovisko k jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou.