Cornelia Holfelder-von der Tann, geboren 1950, beschloss nach dem Studium (Anglistik, Germanistik, Romanistik) und einem Lehramtsreferendariat, es mit dem literarischen Übersetzen zu probieren und ist seither hauptberuflich dabeigeblieben. 2021 wurde sie mit dem Übersetzerpreis für langjähriges Übersetzen, „Rebekka“, ausgezeichnet.
Pojem „svědomí“ nacizmu není paradoxem. Pachatelé genocidy měli silný smysl pro „dobré“ a „zlé“, vycházející z občanských hodnot, které vyvyšovaly morální kvality vlastní národnosti a marginalizovaly „cizí“. Nová práce Claudie Koonzové ukazuje, jak popularizátoři rasizmu během let před II. světovou válkou prosadili logické principy odůvodňující genocidu a vybudovali potřebnou infrastrukturu. Autorka analyzuje nacistické písemnosti a odhaluje, jak vulgární antisemitismus prvních nacistů přerostl v rasovou ideologii, kterou začala akceptovat většina obyčejných Němců, včetně těch, kteří se nacisty nestali. Koonzová odmítá stereotypy spojené s Hitlerem a jeho charizma vidí v apelování na kolektivní ctnost německého národa, statečného Volku. V letech 1933–1939 byla nacistická veřejná kultura formována rasovými fobiemi a nacionalistickou hrdostí, což Koonzová nazývá etnickým fundamentalizmem. Obyčejní Němci byli připravováni na válečná zvěrstva prostřednictvím rasových teorií z různých zdrojů, které si uchovaly auru apolitičnosti, jako akademický výzkum, dokumentární filmy, reklamy, umělecké výstavy a učebnice. Kniha ukazuje, jak se Němci naučili nečinně přihlížet k brutální perzekuci „cizáků“, čímž přispívá k našemu porozumění holokaustu.