This Nobel laureate in literature celebrates the liberating image of the indomitable human spirit and versatility through his poetry. His verses are distinguished by freshness and rich inventiveness. Through his work, the author reveals the profound inner strength and adaptability of human nature. His writing is a tribute to the perseverance and diversity of human experience.
When Mr. Seifert won the Nobel Prize, he told us that the book he wished most to see in print in English was Eight Days, and he declined his The Casting Of Bells royalties for that purpose.Mr. Seifert won the Nobel Prize a year after we published his The Casting Of Bells."Endowed with freshness, sensuality, and rich in inventiveness, his work provides a liberating image of the indomitable spirit and versatility of man." --The Nobel Committee
Despite being awarded the Nobel Prize in literature in 1984, much of Czech poet Jaroslav Seifert's work has yet to be translated into English. Publication of Early Poetry will earn for Seifert well-deserved literary recognition. Seifert's poetry is strongly situated within the Czech literary tradition of Poetism, which evolved into a playful, lighthearted refuge from world history while maintaining an edge of social consciousness.
The poetry collection features verses from the late 1960s and early 1970s. The poems first circulated in samizdat in 1973. Throughout the 1970s, the collection was published several times abroad, with its first appearance in the Czech Republic occurring in 1981.
Although Seifert lived through the many historic turns of his homeland, his was not a political poetry, except in its constant expression of love for his homeland, its beauties and its values. He was the great poet of Prague, of love, of the senses. His work was unpretentious, lyrical yet irreverent, earthy, charming. Seifert was known for the simplicity of his verse, yet his poems are full of surprises, never what at first they seem.
Autorův láskyplný pohled přibližuje dnešnímu čtenáři neopakovatelnou atmosféru Prahy jako města umělců, oživuje osobní portréty jeho přátel a známých, vesměs významných osobností české kultury 20. století. Seifertovy vzpomínky jsou plné moudrých a vyrovnaných úvah o životě a smrti, umění a literatuře i o ceně přátelství a lásky v životě člověka.
Vydání 3., první přepracované.
Cinco poetas checos reúne cinco voces fundamentales de la Checoslovaquia del siglo las multifacéticas de Vitezslav Nezval (1900-1958) y Jaroslav Seifert (1901-1986), las de estro dramático de Frantisek Halas (1901-1949) y Vladimír Holan (1905-1980), y, finalmente, la de Jirí Orten (1919-1941), el poeta existencialista de origen judío que murió trágica-mente a los veintidós años. La antóloga y traductora, Clara Janés, completa su labor con un extenso prólogo en el que aborda una generación de poetas que creyeron en la revolución en el arte, la vida y la política —los principios defendidos por el grupo literario Devetsil, al que pertenecieron Seifert y Nezval— y se sumaron —a través del Poetismo, «el arte de la vida, el arte de vivir y gozar... el arte de perder el tiempo»— al surrealismo y a dadá, pero a quienes la dramática evolución de los acontecimientos (subida al poder de Hitler y la consiguiente ocupación de Checoslovaquia por los nazis, seguida de la implantación, al concluir la guerra, de un régimen comunista) enfrentó con un destino personal, a veces trágico.
Hřejivá dárková knížka, kterou věnoval milovaný malíř všem dětem. Lidová říkadla, bajky, autorovy vzpomínky na dětství strávené v malebné středočeské vesničce Hrusice, které doplňují verše J. Seiferta a F. Hrubína. A především spousta kouzelných Ladových obrázků s neopakovatelnou atmosférou. Veselá knížka plná zvířátek a svérázných postaviček potěší malé i velké.
Dotisk r. 2008 - ISBN 978-80-00-01404-3
Výbor básní našeho předního básníka, v nichž se vyznává z lásky k hlavnímu městu, ke svému městu, které nahlíží okouzlenýma očima dítěte, zamilovaného mladíka i starce, který hledí zpět do svého dětství a mládí a do historie města, Praha nahlížená očima básníka. Každá báseň je doplněna o osobité obrazy Ivana Svatoše, který své město miloval neméně, než básník. Paralela mezi slovy a obrazem nechá čtenáře nahlédnout do města umělců a je pobídkou k tomu, aby každý začal objevovat tu svou Prahu, Prahu, kde na koni projížděli králové, Prahu, odkud vládli císaři i Prahu, kde nevšímavě chodíme ulicemi a navzdory mnoha krásám kolem sebe vidíme jenom únavnou šeď všednosti. Tu Prahu, kde vždy na jaře voní šeříky a kde můžeme z mostů číst budoucnost z vltavské hladiny.
Cyklus deseti básní, které vyjadřují smuteční náladu dní od onoho kalného rána 14. září 1937, kdy zemřel T. G. Masaryk, do dne pohřbu, kdy bylo jeho tělo vezeno Prahou na dělové lafetě.
Výbor z veršů, jejichž společným tématem, jak v doslovu doznává pořadatel a básníkův obdivovatel, je básníkovo bytostné, rodové znamení - láska, láska snivá, láska tesklivá, láska naděje, láska za hrob, láska bez břehů. Verše jsou ze sbírek Samá láska, Svatební cesta, Poštovní holub, Jablko s klína, Ruce Venušiny, Zpíváno do rotačky, Jaro, sbohem, Koncert na ostrově, Šel malíř chudě do světa, Halleyova kometa, Odlévání zvonů. Výbor uspořádal a doslov Slovo nazbyt napsal Karel Šiktanc.
Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu (roku 1984), je naším básníkem nejčtenějším a nejmilovanějším. Jeho tématy byla láska, adorace matky, vztah ke krajině, oslava Prahy, úcta k národní tradici. Tvořil cykly inspirované Němcovou, miloval Nerudu, Hálka, Vrchlického. Ani ve volném verši neopustil metodický ráz ryzí češtiny, v níž celý život zpíval své radosti a strasti i sílu lásky.
Básník ve svých memoárových textech říká, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené do malých příhod a příběhů, které jsou většinou rozmarné, ale i teskné a pochmurné. Soubor krátkých próz je složen z desítek takových příběhů, jež pokrývají široké spektrum – od rodného Žižkova, přes milovanou Prahu, Kralupy nad Vltavou, až po lidi známé od dětství a umělce, s nimiž se básník setkal. Kniha má za sebou složitou cestu, začala v sedmdesátých letech, kdy fotograf Oldřich Rakovec požádal básníka o doprovodné texty k jeho snímkům. Původně plánovaná publikace byla brzy vyřazena z edičního plánu, avšak básník pokračoval v psaní, což vedlo k vytvoření tří verzí, které se lišily názvem, tématem a rozsahem. Kniha se v sedmdesátých letech nemohla vydat, ale rukopis byl opisován a některé kapitoly byly představeny v Bytovém divadle. Další části vyšly v samizdatových edicích. V letech 1983 a 1985 vyšla kniha s cenzurními zásahy, necenzurované a doplněné vydání přišlo až v letech 1993 a 1999. Současné vydání obsahuje rozšířené texty a doplněné verze, které dosud nebyly publikovány. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a dalších institucí.
Druhý svazek Díla Jaroslava Seiferta zahrnuje významné poetistické dílo Na vlnách TSF (1925), které je známé díky typografickému zpracování Karla Teiga. Tato sbírka bude představena jak v reprintu, tak v Seifertově pozdější redakci jako Svatební cesta (1938). Dále se zaměříme na sbírku Slavík zpívá špatně (1926), která v první části pokračuje v poetistickém veselí, zatímco ve druhé části reflektuje vážnější témata jako první světovou válku a ruskou revoluci. Obsahuje také básně a libreta, která nebyla zařazena do sbírek, včetně filmových děl publikovaných v avantgardních revue (Disk, Pásmo) a dosud netištěný Návrh scény na II. Spartakiadu (1928). Seifertovy překlady, inspirované Guillaumem Apollinairem, zahrnují Prsy Tiresiovy (1926, uvedeno v Osvobozeném divadle) a Apollinairův román Zavražděný básník (přeloženo s M. Šramlem). Zajímavostí je edice bibliofilského alba Paris, vydaná dr. Štorch-Marienem, která obsahuje antologii francouzské poezie a jemné, ručně kolorované lepty Josefa Šímy. Tento svazek se stává vizuálně nejbohatším v rámci Díla Jaroslava Seiferta, doprovázeným různočtením zachycujícím různé redakce jeho děl.
Verše k obrazům a obrázkům Josefa Lady
V půvabné knize, která vyšla poprvé v roce 1956, se sešly dvě významné osobnosti české kultury. Seifert v harmonii s Ladovou poetikou vykouzlil českou ves s pří-značnými scenériemi, postavami a zvyky, znázornil i dětský "rok na vsi", pomlázky, koledy, hry i pohádkovou fantazii tajemných bytostí, víl či vodníků.
Řada fotografií autora obou umělců -básníka a malíře při práci i odpočinku, doprovázená texty, dopisy i textu Rajská jablíčka po provensálsku a báseň Hlava panny Marie.
Černobílé fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta; vydáno k 60. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. První snímky zachycují smutnou zprávu o úmrtí prezidenta Masaryka - jak byla zveřejněna v novinách a na vývěskách. Dále vidíme zámek v Lánech i Václavské náměstí ve smuteční výzdobě. Na Pražském hradě čekaly zástupy lidí na poslední rozloučení s bývalým prezidentem. Další snímky zachycují pohřební průvod Prahou. Kniha končí převozem rakve zpět do Lán. V závěru seznam publikací s tématem úmrtí T. G. Masaryka.... celý text
Reprint. - Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal 1. svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako jistou knižní prémii uvedené řady a zvolili formu důsledného reprintu, doplněného studiemi mladých literárních vědců Tomáše Vučky a Ondřeje Kavalíra. Ti se ve své dvojstudii zabývají hlavně ranou fází teoretické (především Teigovy) i praktické umělecké činnosti U. S. Devětsil. Dostáváme se tedy ke kontextu, v němž se konfrontují perspektivy tzv. proletářského umění, směsi sociálního kriticismu i okouzlení světem, s modernistickými úvahami o poezii, výtvarném umění, kinematografii, funkcionalismu v architektuře ad. Seifertovské všechny krásy světa, originální tresť českého poetismu, jsou reprezentovány v zastoupených básních, Teigově jedinečné grafické úpravě i řadě reprodukcí světového avantgardního umění. Zastoupeni tak jsou autoři jako Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, A . M. Píša, Vladislav Vančura, Artuš Černík, Jindřich Honzl, Karel Schulz, Jean Cocteau, Ivan Goll či Ilja Erenburg. – 7. svazek Edice Skrytá moderna. Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem pro výzkum české umělecké avantgardy.
Verše vybrané z lyriky básníka, jenž sám o sobě vyznal, že "láska k velikým věcem srdce unáší" a ve svých básních shrnul všechno bohatství, štěstí i bolest lidského citu.
Pátý svazek souborného básníkova díla přináší zejména soubor Zpíváno do rotačky (novinové příležitostné verše ze třicátých let), dále sbírku S obláčky hroznů, Romance o králi Václavu IV., Romance o mládí a o víně a fejeton Hvězdy nad rajskou zahradou.
Svazek soustřeďuje básníkovy poslední tři sbírky Morový sloup, Deštník z Piccadily a Býti básníkem. První z nich, která měla být jakýmsi rozloučením se čtenáři, patří k autorovým nejintimnějším sbírkám. V Deštníku z Piccadily autor naopak otevírá svět vzpomínek, zpovědí a prožitých příběhů, svět lásky, ale i smrti. Skutečným rozloučením se čtenáři se vlastně stala až poslední sbírka Býti básníkem, jejíž titul i motto převzaté z pomájovského básníka V. Šolce naznačuje, že v ní půjde o "sladké neštěstí" býti básníkem. Svazek doplňuje přehled nejrůznějších samizdatových i pololegálních edic Seifertových veršů ze 70. a 80. let.
Básně do výboru z díla Jaroslava Seiferta s názvem Třeba vám nesu růže, který uspořádal a doslovem a komentáři doprovodil Jiří Opelík. Básně byly vybírány a poté komponovány tak, aby postupně sledovaly běh jednoho života, jak je utvářel v dramatickém prostoru českého národního společenství v průběhu takřka celého 20. století.
Soubor básní proložen fotografiemi.
Reprezentativní výbor z poezie (připravený s autorovým souhlasem na počátku osmdesátých let pro samizdatové vydání) ilustrovaný fotografiemi z tvorby básníkova přítele Josefa Sudka.
Výbor z veršů tří předních českých básníků, uspořádaný jednak z básnických sbírek a jednak z rukopisů a rozdělený podle úvodního Píšova eseje do oddílů podle vztahu těchto autorů "k trojí oblasti kraje ležícího v středu jejich rodné země, na březích tří jejich řek". OddílVltava zahrnuje 17 básní J. Seiferta, oddíl Nad Berounkou 19 básní F. Branislava; oddíl Na březích Sázavy 15 básní F. Hrubína.
Soubor básní využívajících převážně náboženských motivů – s obrazy andělů a posvátného mateřství se proplétají obrazy přírody, noci, války a smrti. „Suknice andělů je jako oblak jara...“ Bibliofilní vydání – neprodejný soukromý tisk určený přátelům k Novému roku 1947.
V těžkém čase nesvobody, v r. 1940 komponoval básník k 120. výročí narození přední obrozenské spisovatelky verše, v nichž opěvuje její krásu a vzývá ji jako zdroj víry, spásy, útěchy, jako symbol české země a jazyka. Verše jsou přetištěny z básnického triptychu Světlem oděná (Vějíř Boženy Němcové – Světlem oděná – Kamenný most), který vyšel v r. 1962. 6. vydání
Výbor nejkrásnějších Seifertových milostných veršů, uvedený básní "Sloky milostné" ze sbírky "Samá láska", kreslí citový a erotický profil básníkův a ukazuje obohacující význam lásky v lidském životě. Knížka j doplněna kongeniální kresbou Maxe Švabinského na frontispice
Známá postava Babičky Boženy Němcové rozehrála autorovu fantazii tak, že básnicky ztvárnil její osobnost, osudy i city, jimiž hořelo i trpělo její srdce, a promítl do nich spisovatelčin trpký lidský a citový úděl.
Autorovy verše, načrtnuty záměrně jednoduchou melodickou linkou, jsou protknuty láskou k ženě i pevným přátelstvím ke generačním umělcům, z nichž téměř všichni došli na konec své životní cesty. Svébytné místo v této sbírce zaujímá Praha v nejrůznějších proměnách. Smutek a nostalgie, které dýchají z většiny básní, však nejsou pocity rezignujícími.
Publikace ke stému výročí básníkova narození. Seifert se, vedle své volné básnické tvorby, intenzivně věnoval i novinářské a publicistické práci.
Knížka shromažďuje texty, ve kterých reagoval na politické a kulturní, resp. umělecké dění, přináší rovněž ukázky jeho básní či projevů; obsahuje též ohlasy Seifertových děl z pera významných osobností české kultury, fotografie básníka, jeho přátel a rodinných příslušníků.
Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.
Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 7.
Svazek, věnovaný Seifertově poezii 40. a počátku 50. let, přináší především sbírky Ruka a plamen (byť její definitivní podoba, vzešlá z bibliofilie z r. 1943 přes verzi z r. 1948, byla uzavřena až v r. 1987) a Píseň o Viktorce, jejíž původní, nezcenzurovaná podoba zde bude mít vlastně svou premiéru. Jak již je v této edici zvykem doprovázejí je dále verše z téhož časového období, které z nejrůznějších příčin zůstaly stát mimo uvedené sbírky.
Šestý svazek Díla J. Seiferta soustřeďuje jeho tři básnické knihy z válečných let: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná a Kamenný most. První z nich, básnická skladba Vějíř Boženy Němcové z roku 1940, vyšla poprvé u příležitosti sto dvacátého výročí narození autorky Babičky. Ve skladbě Světlem oděná, vydané taktéž v roce 1940, a v pěti rozsáhlejších básních knihy Kamenný most z roku 1944 vzdal básník hold svému rodnému městu – Praze. Ediční aparát přináší různočtení, které zahrnuje nejen všechna knižní vydání, ale důsledně zpracuje i s otisky v periodickém tisku (např. v Lidových novinách, Národní práci, Panoramě). Obrazový doprovod vedle reprodukcí obálek a přebalů knižních vydání uvádí i ukázky z jejich výtvarného doprovodu (L. Jiřincová, E. Milén, K. Svolinský ad.).
Editor: Jiří Flaišman
Poštovní holub – Jablko s klína – Ruce Venušiny
Básně do sbírek nezařazené
Třetí svazek soustřeďuje básníkovy sbírky z přelomu 20. a 30. let, kdy dochází pod vlivem autorovy skepse k revolučním řešením společenských problémů i k proměně jeho poezie. Seifert si zde vytváří motivický a tematický kánon (dětství, maminka, pražské scenerie ad.), který se stal pro jeho další tvorbu trvale příznačný. Druhou polovinu svazku pak tvoří básně z let 1928–1933, nezařazené do sbírek, Seifertovy překlady (především Verlainovy poezie) a oddíl dubií, tedy příspěvků, kde Seifertovo autorství není zcela prokazatelné.
Šel malíř chudě do světa; Maminka; Chlapec a hvězdy; Koulelo se, koulelo; Dodatky
275 pages
10 hours of reading
Šel malíř chudě do světa; Maminka; Koulelo se, koulelo; Chlapec a hvězdy.
Verše i prozaické texty Jaroslava Seiferta ne zřídka inspirovalo výtvarné umění – podnětem k tomu byl v mnoha případech také osobní vztah s malíři a vždy intenzívní prožitek jejich tvorby. 9. svazek Díla Jaroslava Seiferta zahrnuje jeho sbírky z konce čtyřicátých a z padesátých let 20. století, jež vznikaly buď jako ohlasy na již existující kresby a obrázky (Šel malíř chudě do světa), nebo jsou s nimi v povědomí čtenářů úzce spjaty (Maminka). 9. svazek tak přináší sbírku Šel malíř chudě do světa s podtitulem Verše k obrázkům Mikoláše Alše, vydanou roku 1949, Maminku, ilustrovanou v 1. vydání z roku 1954 Jiřím Trnkou, sbírku Koulelo se, koulelo, již ilustrovala Božena Vejrychová-Solarová a která vyšla poprvé roku 1948 (rozšířená a definitivní podoba sbírky je pak z roku 1955), a Chlapce a hvězdy z roku 1956, s podtitulem Verše k obrazům a obrázkům Josefa Lady. Přítomné sbírky spojují také motivy dětských zážitků a vzpomínek na dětství, venkova a ročního koloběhu přírody.
