Jaroslav Seifert Book order (chronological)

Hřejivá dárková knížka, kterou věnoval milovaný malíř všem dětem. Lidová říkadla, bajky, autorovy vzpomínky na dětství strávené v malebné středočeské vesničce Hrusice, které doplňují verše J. Seiferta a F. Hrubína. A především spousta kouzelných Ladových obrázků s neopakovatelnou atmosférou. Veselá knížka plná zvířátek a svérázných postaviček potěší malé i velké. Dotisk r. 2008 - ISBN 978-80-00-01404-3

Básník ve svých memoárových textech říká, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené do malých příhod a příběhů, které jsou většinou rozmarné, ale i teskné a pochmurné. Soubor krátkých próz je složen z desítek takových příběhů, jež pokrývají široké spektrum – od rodného Žižkova, přes milovanou Prahu, Kralupy nad Vltavou, až po lidi známé od dětství a umělce, s nimiž se básník setkal. Kniha má za sebou složitou cestu, začala v sedmdesátých letech, kdy fotograf Oldřich Rakovec požádal básníka o doprovodné texty k jeho snímkům. Původně plánovaná publikace byla brzy vyřazena z edičního plánu, avšak básník pokračoval v psaní, což vedlo k vytvoření tří verzí, které se lišily názvem, tématem a rozsahem. Kniha se v sedmdesátých letech nemohla vydat, ale rukopis byl opisován a některé kapitoly byly představeny v Bytovém divadle. Další části vyšly v samizdatových edicích. V letech 1983 a 1985 vyšla kniha s cenzurními zásahy, necenzurované a doplněné vydání přišlo až v letech 1993 a 1999. Současné vydání obsahuje rozšířené texty a doplněné verze, které dosud nebyly publikovány. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a dalších institucí.

Závěrečný svazek v rámci DJS asi nejpřekvapivějších knih – knih Seifertovy publicistiky – přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice). Období po Únoru 1948 již básníkovu dlouholetou spolupráci s denním tiskem fakticky ukončuje, po letech odmlčení se teprve od druhé poloviny 50. let objevují nečetné veřejné projevy, jako např. vystoupení na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956). Významná je činnost v rehabilitační svazové komisi na konci let šedesátých, 1969 je Seifert zvolen předsedou Svazu českých spisovatelů. Normalizační léta ovšem opět znamenají oficiální odmlčení, Seifert je jedním ze signatářů Charty 77. Ostudou vládnoucího režimu zůstává, že i přes básníkovu čtenářskou popularitu a udělení Nobelovy ceny za literaturu (1984), umožňuje publikování jeho textů jen v omezené (např. nákladem) či rovnou cenzurované podobě. Svazek přináší i všechny příležitostné texty jako úvody ke knihám, novoročenky, otevřené dopisy. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Český literární fond a Města Kralupy nad Vltavou.

Milostná báseň všech dob. Krása veršů, která k nám doléhá ze vzdálených časů, umocněná nepřekonatelným překladem Jaroslava Seiferta, promlouvá k vnímavým srdcím dnešních čtenářů se stejnou nádherou a tajemností, jak to činí již stovky let. Svatební písně o lásce a vášni, jejichž melodie už nikdo nezná, ale jejichž třpytivý půvab neztratil na své svěžesti a barevnosti.

Čtvrtý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší poezii věrnou svému názvu – jde o verše, které Jaroslav Seifert po vyloučení z KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval ve druhé polovině třicátých let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V pravidelné rubrice Pondělních ranních novin, tzv. Pondělních slokách, Seifert reaguje na aktuální dění nejrůznějšího druhu, od rozmarů počasí přes sportovní výsledky nedělních derby, politické a kulturní aféry první republiky (aktivity Jiřího Stříbrného, polemika s J. S. Macharem) či světovou situaci (nástup a vzmach hitlerovského Německa, španělskou občanskou válku) až po nadčasovější a cyklická témata jako je začátek školního roku či svátek Prvního máje, což umožňuje sledovat vývoj Seifertových básnických motivů. Některé z těchto veršů ilustrované významným karikaturistou Františkem Bidlem Jaroslav Seifert shrnul do několikrát vydané satirické sbírky Zpíváno do rotačky, část těchto veršů obsahuje Dílo Jaroslava Seiferta editované A. M. Píšou (1957). Svazek tak přináší knižně dosud nepublikovaný pandán k samostatným sbírkám Jaroslava Seiferta i jeho publicistice z daného období. Obsahuje rovněž několik drobných překladů z té doby, obvyklé různočtení, vysvětlivky a jmenný rejstřík – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, Nadace Český literární fond, Města Kralupy nad Vltavou a Nadace Charty 77.

Pátý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší nová vydání sbírek Jaro, sbohem (1937) a Přilba hlíny (1945), poprvé s kritickým aparátem, který dokumentuje historii jednotlivých textů. Obě sbírky, klíčové pro autorovu tvorbu druhé poloviny 30. let a následující dekády, představují dva protilehlé póly Seifertovy poezie. Jaro, sbohem, podtržené podtitulem Básně, verše a říkánky, se vyznačuje žánrovou pestrostí a tematicky se zaměřuje na jaro, lásku a přírodu, přičemž kontrastuje s reminiscencemi na dětství a politickými událostmi té doby. Naopak Přilba hlíny odhaluje elegické tóny panychidy za T. G. Masarykem a verše reagující na ohrožení vlasti, které byly nejprve publikovány ve sbírce Zhasněte světla (1938) a později v časopisech během války. Součástí sbírky jsou také básně z prvních měsíců po osvobození a v oddíle Dodatků z let 1939–1948 čtenáři naleznou verše, které Seifert později vyřadil, a další básně mimo autorovy knižní celky. Dodatky uzavírá překlad Nizámího epického díla Hřích a pokání. Svazek je doplněn ilustracemi Františka Bidla a Josefa Čapka z prvních vydání Seifertových knih. Vydání podpořilo Ministerstvo kultury ČR a další instituce. Editor svazku je Jiří Flaišman.

Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

Druhý svazek Seifertovy publicistiky přináší rozmanitou škálu drobných textů, včetně fejetonů, sloupků, glos, vzpomínek, úvah, scénářů a dalších příspěvků z let 1933–1938. Tyto texty, publikované převážně v kulturní rubrice sociálnědemokratického deníku Ranní noviny, reflektují Seifertovu širokou činnost a jeho přispění do dalších periodik. Obsahuje básnické portréty, úvahy o básnickém údělu a vzpomínky na pražské lokality, spolu s intenzivní reflexí domácí divadelní scény. V této době Seifert čelil šokujícím událostem, jako je nástup nacismu v Německu, občanská válka ve Španělsku, úmrtí významných osobností a projevy nacionalismu v české kultuře, což vedlo k otázkám národního bytí. Svazek zahrnuje také oddíl Dubií a Společná prohlášení, k nimž se Seifert přihlásil svým podpisem. Součástí jsou dobové ilustrace a jmenný rejstřík.

Reprint. - Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal 1. svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako jistou knižní prémii uvedené řady a zvolili formu důsledného reprintu, doplněného studiemi mladých literárních vědců Tomáše Vučky a Ondřeje Kavalíra. Ti se ve své dvojstudii zabývají hlavně ranou fází teoretické (především Teigovy) i praktické umělecké činnosti U. S. Devětsil. Dostáváme se tedy ke kontextu, v němž se konfrontují perspektivy tzv. proletářského umění, směsi sociálního kriticismu i okouzlení světem, s modernistickými úvahami o poezii, výtvarném umění, kinematografii, funkcionalismu v architektuře ad. Seifertovské všechny krásy světa, originální tresť českého poetismu, jsou reprezentovány v zastoupených básních, Teigově jedinečné grafické úpravě i řadě reprodukcí světového avantgardního umění. Zastoupeni tak jsou autoři jako Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, A . M. Píša, Vladislav Vančura, Artuš Černík, Jindřich Honzl, Karel Schulz, Jean Cocteau, Ivan Goll či Ilja Erenburg. – 7. svazek Edice Skrytá moderna. Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem pro výzkum české umělecké avantgardy.

Po delší odmlce se dostává čtenáři do rukou nový výběr básní nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Podkladem pro tuto knihu se stalo několik bibliofilských tisků, jež vycházely v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století v Klubu přátel umění ve Zlíně. Výbor zahrnuje 23 básní s doprovodem 28 reprodukcí grafických listů Oty Janečka.

Šestý svazek Díla J. Seiferta soustřeďuje jeho tři básnické knihy z válečných let: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná a Kamenný most. První z nich, básnická skladba Vějíř Boženy Němcové z roku 1940, vyšla poprvé u příležitosti sto dvacátého výročí narození autorky Babičky. Ve skladbě Světlem oděná, vydané taktéž v roce 1940, a v pěti rozsáhlejších básních knihy Kamenný most z roku 1944 vzdal básník hold svému rodnému městu – Praze. Ediční aparát přináší různočtení, které zahrnuje nejen všechna knižní vydání, ale důsledně zpracuje i s otisky v periodickém tisku (např. v Lidových novinách, Národní práci, Panoramě). Obrazový doprovod vedle reprodukcí obálek a přebalů knižních vydání uvádí i ukázky z jejich výtvarného doprovodu (L. Jiřincová, E. Milén, K. Svolinský ad.). Editor: Jiří Flaišman

Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 8 Praha – Romance o králi Václavu IV. - Prsten Třeboňské madoně – S obláčky hroznů – Romance o mládí a víně – Vytržené stránky – Překlady – Dodatky Páteří osmého svazku je sbírka Praha. Její jednotlivé básně vznikaly průběžně již od 40. let a její kompozice se postupně velice proměňovala. Konečnou podobu sbírka dostala až v r. 1964 redakcí A. M. Píši v 6. svazku Díla Jaroslava Seiferta. Původně mimo zamýšlenou sbírku vznikaly známé cykly Mozart v Praze, Vltava, Letohrádek královny Anny (mnohé též jako bibliofilie) ad. Kromě básní pozdější sbírky Praha psal J. Seifert od 40. let romance, z nichž v 50. letech vyšlo několik drobných tisků, jako např. Romance o mládí a o víně či S obláčky hroznů. Při Seifertových zájezdech do Beskyd vznikaly básně věnované přátelům a jejich dětem (Vytržené stránky). Pouze dvakrát vyšla sbírka Prsten Třeboňské Madoně. Z překladů svazek obsáhne Píseň písní, kterou J. Seifert přebásnil za jazykové spolupráce St. Segerta. Oddíl Dodatků zpřístupňuje řadu básní, jež dosud nebyly knižně publikovány, některé známe pouze z rukopisu. Těch se – na rozdíl od raných Seifertových sbírek – zachovalo značné množství, které bude zpracováno formou rozsáhlého různočtení. Ilustrační doprovod tvoří reprodukce obálek jednotlivých vydání, z výtvarníků svazek obohatí mj. Cyril Bouda, Arnošt Paderlík, Václav Sivko, Karel Svolinský či František Zikmund. Editor: Marie Jirásková

Desátý svazek Díla Jaroslava Seiferta mapuje autorovu básnickou tvorbu druhé poloviny šedesátých let. Páteř edice tvoří Seifertovy sbírky Koncert na ostrově (1965), Halleyova kometa (1967) a Odlévání zvonů (1967), k nimž je – podobně jako je tomu i u dalších svazků Díla J. Seiferta – připojeno různočtení, jež zpracovává bohatý rukopisný a strojopisný materiál, časopisecké otisky i další vydání těchto tří sbírek. V samostatném oddílu Básní do sbírek nezařazených jsou zcela poprvé otištěny básně z rukopisů, dále pouze časopisecky publikované básně a verše uveřejněné anonymně v srpnu 1968.

První ze dvou svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočkala knižního vydání. Od počátku dvacátých let minulého století pracoval Jaroslav Seifert jako novinář. Paralelně se svojí básnickou tvorbou publikoval fejetony, články, komentáře, referáty o knihách a divadle, poznámky, sloupky, glosy, které jsou dosud známé jen z nepatrné části (Rudé právo, Proletkult, Rovnost, Ranní noviny, Právo lidu, Rozpravy Aventina, Literární noviny ad.). První svazek zahrnuje všechny dostupné Seifertovy prozaické texty z let 1921–1932. Titul Hvězdy nad Rajskou zahradou jsme zvolili podle knížky vzpomínek, kterou Seifert vydal samostatně roku 1929. V dalších částech otiskujeme chronologicky seřazené fejetony, které často přibližují básníkovy životní osudy, dále řadu jeho komentářů k umělecké tvorbě a kulturně politických statí, v nichž se zračí cesta od mladistvého nadšení z revoluční vize až k deziluzi a k ráznému rozchodu s komunistickou ideologií. Kniha přináší nové poznání Seifertovy osobnosti básnické i lidské a zároveň je jakýmsi osobitým komentářem k období první republiky. Svazek obsahuje též kolektivní provolání, která Seifert podepsal, včetně prohlášení sedmi komunistických spisovatelů proti vedení komunistické strany z roku 1929.

Výbor z díla básníka Jaroslava Seiferta obsahuje verše a prózy se vztahem k regionu Kralupsko.

Šel malíř chudě do světa; Maminka; Koulelo se, koulelo; Chlapec a hvězdy. Verše i prozaické texty Jaroslava Seiferta ne zřídka inspirovalo výtvarné umění – podnětem k tomu byl v mnoha případech také osobní vztah s malíři a vždy intenzívní prožitek jejich tvorby. 9. svazek Díla Jaroslava Seiferta zahrnuje jeho sbírky z konce čtyřicátých a z padesátých let 20. století, jež vznikaly buď jako ohlasy na již existující kresby a obrázky (Šel malíř chudě do světa), nebo jsou s nimi v povědomí čtenářů úzce spjaty (Maminka). 9. svazek tak přináší sbírku Šel malíř chudě do světa s podtitulem Verše k obrázkům Mikoláše Alše, vydanou roku 1949, Maminku, ilustrovanou v 1. vydání z roku 1954 Jiřím Trnkou, sbírku Koulelo se, koulelo, již ilustrovala Božena Vejrychová-Solarová a která vyšla poprvé roku 1948 (rozšířená a definitivní podoba sbírky je pak z roku 1955), a Chlapce a hvězdy z roku 1956, s podtitulem Verše k obrazům a obrázkům Josefa Lady. Přítomné sbírky spojují také motivy dětských zážitků a vzpomínek na dětství, venkova a ročního koloběhu přírody.

Svazek soustřeďuje básníkovy poslední tři sbírky Morový sloup, Deštník z Piccadily a Býti básníkem. První z nich, která měla být jakýmsi rozloučením se čtenáři, patří k autorovým nejintimnějším sbírkám. V Deštníku z Piccadily autor naopak otevírá svět vzpomínek, zpovědí a prožitých příběhů, svět lásky, ale i smrti. Skutečným rozloučením se čtenáři se vlastně stala až poslední sbírka Býti básníkem, jejíž titul i motto převzaté z pomájovského básníka V. Šolce naznačuje, že v ní půjde o "sladké neštěstí" býti básníkem. Svazek doplňuje přehled nejrůznějších samizdatových i pololegálních edic Seifertových veršů ze 70. a 80. let.

Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 7. Svazek, věnovaný Seifertově poezii 40. a počátku 50. let, přináší především sbírky Ruka a plamen (byť její definitivní podoba, vzešlá z bibliofilie z r. 1943 přes verzi z r. 1948, byla uzavřena až v r. 1987) a Píseň o Viktorce, jejíž původní, nezcenzurovaná podoba zde bude mít vlastně svou premiéru. Jak již je v této edici zvykem doprovázejí je dále verše z téhož časového období, které z nejrůznějších příčin zůstaly stát mimo uvedené sbírky.

Druhý svazek Díla Jaroslava Seiferta zahrnuje významné poetistické dílo Na vlnách TSF (1925), které je známé díky typografickému zpracování Karla Teiga. Tato sbírka bude představena jak v reprintu, tak v Seifertově pozdější redakci jako Svatební cesta (1938). Dále se zaměříme na sbírku Slavík zpívá špatně (1926), která v první části pokračuje v poetistickém veselí, zatímco ve druhé části reflektuje vážnější témata jako první světovou válku a ruskou revoluci. Obsahuje také básně a libreta, která nebyla zařazena do sbírek, včetně filmových děl publikovaných v avantgardních revue (Disk, Pásmo) a dosud netištěný Návrh scény na II. Spartakiadu (1928). Seifertovy překlady, inspirované Guillaumem Apollinairem, zahrnují Prsy Tiresiovy (1926, uvedeno v Osvobozeném divadle) a Apollinairův román Zavražděný básník (přeloženo s M. Šramlem). Zajímavostí je edice bibliofilského alba Paris, vydaná dr. Štorch-Marienem, která obsahuje antologii francouzské poezie a jemné, ručně kolorované lepty Josefa Šímy. Tento svazek se stává vizuálně nejbohatším v rámci Díla Jaroslava Seiferta, doprovázeným různočtením zachycujícím různé redakce jeho děl.

Verše k obrazům a obrázkům Josefa Lady V půvabné knize, která vyšla poprvé v roce 1956, se sešly dvě významné osobnosti české kultury. Seifert v harmonii s Ladovou poetikou vykouzlil českou ves s pří-značnými scenériemi, postavami a zvyky, znázornil i dětský "rok na vsi", pomlázky, koledy, hry i pohádkovou fantazii tajemných bytostí, víl či vodníků.

Featuring original illustrations by E.H. Shepard, this beautifully crafted hardback edition of a beloved classic is perfect for young readers aged 7 to 9. It brings to life the enchanting story with timeless charm, making it an ideal gift for children and collectors alike. The combination of engaging narrative and exquisite artwork enhances the reading experience, fostering a love for literature in the next generation.

Publikace ke stému výročí básníkova narození. Seifert se, vedle své volné básnické tvorby, intenzivně věnoval i novinářské a publicistické práci. Knížka shromažďuje texty, ve kterých reagoval na politické a kulturní, resp. umělecké dění, přináší rovněž ukázky jeho básní či projevů; obsahuje též ohlasy Seifertových děl z pera významných osobností české kultury, fotografie básníka, jeho přátel a rodinných příslušníků.

Poštovní holub – Jablko s klína – Ruce Venušiny Básně do sbírek nezařazené Třetí svazek soustřeďuje básníkovy sbírky z přelomu 20. a 30. let, kdy dochází pod vlivem autorovy skepse k revolučním řešením společenských problémů i k proměně jeho poezie. Seifert si zde vytváří motivický a tematický kánon (dětství, maminka, pražské scenerie ad.), který se stal pro jeho další tvorbu trvale příznačný. Druhou polovinu svazku pak tvoří básně z let 1928–1933, nezařazené do sbírek, Seifertovy překlady (především Verlainovy poezie) a oddíl dubií, tedy příspěvků, kde Seifertovo autorství není zcela prokazatelné.

Výborem Díváme se na paty větru…, který připravil Marek Fikar, připomínáme sté výročí narození jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Knížky „sladkého“ pěvce chudoby, lásky a Prahy napsané po delším odmlčení v šedesátých letech byly ve své době zjevením jakéhosi nového básníka, který se náhle rozepsal pod starým jménem. Zprozaičtělého, zmoudřelého, dozrálého.

Básně a prózy do sbírek nezařazené – Překlady – Dubia. Ke 100. výročí narození jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu zahájilo nakladatelství Akropolis vydávání šestnáctisvazkového Díla Jaroslava Seiferta, které vyjde v průběhu let 2001–2006. První svazek soustřeďuje básníkovu ranou tvorbu – jeho slavnou prvotinu Město v slzách (1921) a druhou sbírku Samá láska (1923), přináší však i Seifertovy juvenilní básnické prózy z let 1918–1922, jimiž tento autor do literatury vlastně vstupoval (v této edici jsou z časopisů přetištěny poprvé), dále Seifertovy básně, které nebyly zařazeny do žádné z jeho sbírek, a Seifertovy překlady básní A. A. Bloka a I. Golla. Také zde, stejně jako ve všech ostatních svazcích, je čtenářům zprostředkováván původní výtvarný doprovod prvních vydání Seifertových prací.

Soubor veršů věnovaných frenštátským přátelům. Vybral a ediční poznámkou opatřil Libor Knězek. Graficky upravil Martin Strnadel. K vydání připravil Jiří Klučka. Volné dvojlisty v přebalu.

Výbor básní našeho předního básníka, v nichž se vyznává z lásky k hlavnímu městu, ke svému městu, které nahlíží okouzlenýma očima dítěte, zamilovaného mladíka i starce, který hledí zpět do svého dětství a mládí a do historie města, Praha nahlížená očima básníka. Každá báseň je doplněna o osobité obrazy Ivana Svatoše, který své město miloval neméně, než básník. Paralela mezi slovy a obrazem nechá čtenáře nahlédnout do města umělců a je pobídkou k tomu, aby každý začal objevovat tu svou Prahu, Prahu, kde na koni projížděli králové, Prahu, odkud vládli císaři i Prahu, kde nevšímavě chodíme ulicemi a navzdory mnoha krásám kolem sebe vidíme jenom únavnou šeď všednosti. Tu Prahu, kde vždy na jaře voní šeříky a kde můžeme z mostů číst budoucnost z vltavské hladiny.

Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu (roku 1984), je naším básníkem nejčtenějším a nejmilovanějším. Jeho tématy byla láska, adorace matky, vztah ke krajině, oslava Prahy, úcta k národní tradici. Tvořil cykly inspirované Němcovou, miloval Nerudu, Hálka, Vrchlického. Ani ve volném verši neopustil metodický ráz ryzí češtiny, v níž celý život zpíval své radosti a strasti i sílu lásky.

Básně do výboru z díla Jaroslava Seiferta s názvem Třeba vám nesu růže, který uspořádal a doslovem a komentáři doprovodil Jiří Opelík. Básně byly vybírány a poté komponovány tak, aby postupně sledovaly běh jednoho života, jak je utvářel v dramatickém prostoru českého národního společenství v průběhu takřka celého 20. století. Soubor básní proložen fotografiemi.

Although Seifert lived through the many historic turns of his homeland, his was not a political poetry, except in its constant expression of love for his homeland, its beauties and its values. He was the great poet of Prague, of love, of the senses. His work was unpretentious, lyrical yet irreverent, earthy, charming. Seifert was known for the simplicity of his verse, yet his poems are full of surprises, never what at first they seem.

Despite being awarded the Nobel Prize in literature in 1984, much of Czech poet Jaroslav Seifert's work has yet to be translated into English. Publication of Early Poetry will earn for Seifert well-deserved literary recognition. Seifert's poetry is strongly situated within the Czech literary tradition of Poetism, which evolved into a playful, lighthearted refuge from world history while maintaining an edge of social consciousness.

Obrazová publikace obsahuje pohledy na romantická zákoutí Prahy, ale i dalších evropských měst. Některé z vedut Ivana Svatoše jsou doplněny verši Jaroslava Seiferta.

Černobílé fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta; vydáno k 60. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. První snímky zachycují smutnou zprávu o úmrtí prezidenta Masaryka - jak byla zveřejněna v novinách a na vývěskách. Dále vidíme zámek v Lánech i Václavské náměstí ve smuteční výzdobě. Na Pražském hradě čekaly zástupy lidí na poslední rozloučení s bývalým prezidentem. Další snímky zachycují pohřební průvod Prahou. Kniha končí převozem rakve zpět do Lán. V závěru seznam publikací s tématem úmrtí T. G. Masaryka.... celý text

Beautiful Black and White Photo Book, Hardcover, 150 pages

Cinco poetas checos reúne cinco voces fundamentales de la Checoslovaquia del siglo las multifacéticas de Vitezslav Nezval (1900-1958) y Jaroslav Seifert (1901-1986), las de estro dramático de Frantisek Halas (1901-1949) y Vladimír Holan (1905-1980), y, finalmente, la de Jirí Orten (1919-1941), el poeta existencialista de origen judío que murió trágica-mente a los veintidós años. La antóloga y traductora, Clara Janés, completa su labor con un extenso prólogo en el que aborda una generación de poetas que creyeron en la revolución en el arte, la vida y la política —los principios defendidos por el grupo literario Devetsil, al que pertenecieron Seifert y Nezval— y se sumaron —a través del Poetismo, «el arte de la vida, el arte de vivir y gozar... el arte de perder el tiempo»— al surrealismo y a dadá, pero a quienes la dramática evolución de los acontecimientos (subida al poder de Hitler y la consiguiente ocupación de Checoslovaquia por los nazis, seguida de la implantación, al concluir la guerra, de un régimen comunista) enfrentó con un destino personal, a veces trágico.

Herec v netradičnej úlohe spoluautora knihy - korešpondencia Ladislava Chudíka s básnikom Jaroslavom Seifertom ...

Lehce, snadno zapamatovatelné verše pro nejmenší čtenáře, opěvující život mladé jabloně od jara do zimy a obohacující dětskou řeč, obrazotvornost i poznávání přírody.

Řada fotografií autora obou umělců -básníka a malíře při práci i odpočinku, doprovázená texty, dopisy i textu Rajská jablíčka po provensálsku a báseň Hlava panny Marie.

Obrazová publikace vypráví prostřednictvím barevných fotografiích o současné tváři zlaté Prahy, o prolínání nové a starobylé tváře, o prolínání současnosti s minulostí, ve vzájemné harmonii. Paradoxně Praha, oproti lidem, Praha vyrůstá, mládne, půvabná zákoutí starého města se odívají novou barevností, přibývá jí nových věží a dominant. To měli autoři této knížky na mysli, než se rozhodli nastavit městu zrcadlo svého fotoaparátu. Říkají, že taková by měla Praha, matka měst, vždy být: pohledná, protože musí zůstat mladá; důstojná a čistá, protože je hlavním městem společného státu Čechů a Slováků a zosobňuje v sobě naši dobu, naše sny, úmysly. Knihu doplňuje katalog v jazycích českém, ruském, německém, anglickém a francouzském. Předmluva národního umělce Jaroslava Seiferta.

Básnické sbírky - Vějíř Boženy Němcové; Přilba hlíny; Ruka a plamen; Píseň o Viktorce.

A. Paul je autorem fotografií Prahy, které v knize doprovázejí verše ze sbírek Jaroslava Seiferta, Františka Halase a Josefa Hory. Úvodní text napsal prof. Miroslav Korecký.

Dvojjazyčné česko-anglické vydání Seifertovy poezie. První, exilové vydání nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých v Torontu. Do angličtiny přeložili J. K. Klement (Václav Pinkava) a Eva Stucke, roz. Pinkavová. Ilustrace a obálka Jan Kristofori.

Při knize Na vlnách TSF mohlo se zdát, že i Seifert je vášnivý polykač ohňostrojů, jež zničehonic zaslepují oči a zanechávají po sobě umělecké opojení, v němž mění se fontány jevů v nové a nové fontány básnických slov, jež nedojímají sice tolik naše srdce, ale tím více okouzlují naše smysly, — ale Seifert není v jádře umělec tvořící z životní pěny. Je mnohem víc básník, člověk bloudící, zvolna se ujasňující citlivosti, u něhož krása není projevem svébytným, ale zvolna krystalizujícím na hranách životní zkušenosti. Nepíše autonomní svobodnou poezii, věci nejsou pro něho mravně lhostejnými tvary, báseň není u něho hrou volných představ, naopak. Tento lyrik, jenž přešel od proletářské poezie k čiré hře fantazie ve své třetí knížce, se v posledních letech vrací k poezii kořenící v reálném životě, k meditaci, zahrnující dlouhé pochody jeho vnitřního života, k váhavé osobnostní zpovědi lidského já a jeho poměru ke světu. Tím, že dává lidský obsah formálnímu výboji své poetické periody, vyrostl Seifert v básníka, jenž se našel.

Desátý svazek Díla Jaroslava Seiferta, který vychází v prosinci roku 2004, mapuje autorovu básnickou tvorbu druhé poloviny šedesátých let. Páteř edice tvoří Seifertovy sbírky Koncert na ostrově (1965), Halleyova kometa (1967) a Odlévání zvonů (1967), k nimž je – podobně jako je tomu i u dalších svazků Díla J. Seiferta – připojeno různočtení, jež zpracovává bohatý rukopisný a strojopisný materiál, časopisecké otisky i další vydání těchto tří sbírek. V samostatném oddílu Básní do sbírek nezařazených jsou zcela poprvé otištěny básně z rukopisů, dále pouze časopisecky publikované básně a verše uveřejněné anonymně v srpnu 1968. Svazek s ilustrací Jana Zrzavého na obálce vychází za podpory MK ČR, města Kralupy n/Vlt., Městské části Prahy 3 a společnosti Europapier Bohemia.

Řeč k udělení Nobelovy ceny za písemnictví 1984

When Mr. Seifert won the Nobel Prize, he told us that the book he wished most to see in print in English was Eight Days, and he declined his The Casting Of Bells royalties for that purpose.Mr. Seifert won the Nobel Prize a year after we published his The Casting Of Bells."Endowed with freshness, sensuality, and rich in inventiveness, his work provides a liberating image of the indomitable spirit and versatility of man." --The Nobel Committee