Achille Mbembe is a Cameroonian philosopher and political theorist whose work delves into the history and politics of Africa. His analyses deeply explore postcolonial conditions and the processes shaping modern Africa. Mbembe's writings examine the emergence of new forms of power and subjectivity within the postcolonial context. His contributions are vital for understanding the complex social and political dynamics of contemporary Africa and the Global South.
Achille Mbembe theorizes the genealogy of the contemporary world-one plagued by inequality, militarization, enmity, and a resurgence of racist, fascist, and nationalist forces-and calls for a radical revision of humanism a the means to create a more just society.
Achille Mbembe invokes the architectural aesthetic of brutalism to describe our moment, caught up in the pathos of demolition and production on a planetary scale, arguing that the solution is to develop a new planetary consciousness and a community of humans in solidarity with all living things.
Achille Mbembe is one of the world's most profound critics of colonialism and its consequences. In Out of the Great Darkness, he offers a rich analysis of the paradoxes of the postcolonial moment that points toward new liberatory models of community and humanity.
A collection of essays that contests diehard Africanist and nativist perspectives as well as some of the key assumptions of post colonial theory. It is suitable for an interdisciplinary arena of scholarship on colonial and post colonial discourse, history, anthropology, philosophy, political science, psychoanalysis, and literary criticism. schovat popis
Eminent critic Achille Mbembe reevaluates history and racism, offering a capacious genealogy of the category of Blackness-from the Atlantic slave trade to the present-to show how the conjoining of the biological fiction of race with definitions of Blackness have been and continue to be used to uphold oppression.
"The second volume of a path-breaking work that makes available new forms of critical thought emerging from Africa"-- Provided by publisher
Die Analyse von Achille Mbembe beleuchtet die gesellschaftliche Obsession mit Feindschaft und deren Wurzeln in den Konflikten der Entkolonialisierung des 20. Jahrhunderts. Er argumentiert, dass der Krieg zur dominierenden Erfahrung unserer Zeit geworden ist, was zu einem dauerhaften Ausnahmezustand führt und die liberalen Demokratien untergräbt. In Anbetracht globaler Migrationsbewegungen kritisiert Mbembe den rückwärtsgewandten Nationalismus und fordert eine neue, humanitäre Politik, die auf Zusammenhalt und Menschlichkeit abzielt.
Mbembes »Postkolonie« ist eines der Schlüsselwerke postkolonialer Theorie im 21. Jahrhundert. Mit Blick auf das subsaharische Afrika versteht Achille Mbembe die »Postkolonie« als politisch-sozialen Raum, der von historischen Kontinuitäten geprägt ist, aber nicht minder von einer Vielzahl von Brüchen und Umkehrungen. In Analysen, die sich mit Ökonomie und staatlichen Herrschaftsstrukturen ebenso beschäftigen wie etwa mit literarischen Texten, widmet sich Mbembe dem »Leben in der konkreten Welt«, die die Postkolonie darstellt; einer Welt, die im Übrigen die Voraussetzungen westlicher Sozialtheorien infrage zu stellen nicht aufhört: »Unser Hauptanliegen bestand darin, das Thema des afrikanischen Subjekts neu zu denken.«
Druhý díl série Postkoloniální myšlení I–IV, navazující na překlad knihy Frantze Fanona, se zaměřuje na historické východisko postkoloniálního myšlení jako emancipačního programu druhé vlny dekolonizace. Tento proces, probíhající v Asii a Africe od konce druhé světové války do poloviny sedmdesátých let, byl na Západě vnímán jako rozklad evropských imperiálních říší. Autoři v knize vyjadřují perspektivu osvobození od koloniální nadvlády a systémů útlaku. Klíčovou otázkou je postkoloniální identita a konstrukce nové politiky identity: bude vycházet z národního esencialismu, nebo z konstruktivistického pohledu na národ jako myšlené společenství? Tyto nekompatibilní koncepce reflektují problémy, které se objevují i v kontextu postsocialistické transformace po roce 1989. Publikace zahrnuje klasické texty, které definují témata univerzality, diference, rezistence a jazyka jako struktury moci. Specifikum výběru spočívá v dvou místních aspektech pohledu na postkoloniální situaci: roli autora a dědictví totalitního režimu, které formovalo stereotypy ideologií.
