Gertrud von Le Fort was a German writer whose works, deeply shaped by her conversion to Catholicism, explore profound spiritual and existential themes. Her literary output, encompassing novels, poems, and essays, often draws upon historical and religious narratives, demonstrating a unique capacity for psychological insight. She excels at portraying characters' inner struggles and their quest for meaning, offering readers a thought-provoking and enriching experience. One of her novellas served as the foundation for a notable opera, underscoring her significant impact on the arts.
Die Korrespondenz zwischen der Dichterin Gertrud von le Fort und dem Theologen Friedrich Gogarten, die sich während ihrer Heidelberger Zeit begegneten, spiegelt eine tiefgehende Beziehung wider, die über drei Jahre hinweg entstand. Ihre Briefe dokumentieren nicht nur persönliche Erlebnisse, sondern auch die Herausforderungen der Kriegszeit und die Krisen innerhalb der Kirche sowie die Umbrüche im Kaiserreich. Dabei thematisieren sie die Suche nach religiöser und theoretischer Neugestaltung in einer Zeit der Not und Orientierungslosigkeit.
Kniha obsahuje novely a povídky jedné z nejznámějších katolických spisovatelek 20. století, Gertrudy von Le Fort (1876-1971), která konvertovala k katolicismu po dlouhém kontaktu s ním. Byla vyznamenána mnoha literárními oceněními a navržena na Nobelovu cenu. Setkala se s Editou Steinovou, která ovlivnila její pohled na ženu jako strážkyni života. Autorka se zaměřila na žánr legendy a její díla zahrnují romány, eseje a přednášky.
V jedné z novel, "Poslední na popravišti", se vypráví o mučednické smrti šestnácti karmelitek z Compiègne, které byly během francouzské revoluce popraveny. Hlavním tématem je lidský strach a Boží síla, která tyto ženy přivedla k odvaze.
Další příběh, "Pilátova žena", zachycuje osud manželky Pontia Piláta, Claudie, a její otrokyně Praxedis. Claudia má prorocký sen o Ježíši, který změní její život a nakonec položí svůj život v aréně pro Krista.
"Povídka Věž stálosti" se odehrává v Aigues-Mortes, kde byly za vlády Ludvíka XIV. vězněny protestantky. Příběh mladého prince Beauvaua ukazuje, jak setkání s uvězněnými ženami a jejich vírou mění jeho život.
V "Dceři Jeftově" se zkoumá vztah křesťanství a židovství v době, kdy král Ferdinand a královna Isabela vyhlásili zákon o povinném křtu pro židovské obyvatelstvo. Gertruda von Le Fort se tak stává významnou postavou v oblasti literatury a ženských témat.
Základnou témou noviel, ktoré uvádzame v tomto výbere, je láska. Na Klaudii Procule, Pilátovej žene, vidíme, ako na seba vzala vinu svojho manžela. Čoraz zreteľnejšie poznáva v Kristovi Pána, ktorý sa na svojho nespravodlivého sudcu podíval s toľkým súcitom a láskou. Od jeho pohľadu plného lásky a milosrdenstva, sa odvíja dej tejto majstrovsky napísanej novely. Aj princ z Beauwau zažije vo Veži stálosti istotu lásky, ktorá prekonáva všetky konfesionálne spory. Z osloboditeľa väzeniek v Aigues-Mortes sa napokon stáva väzeň, ktorý dokáže svoje uväznenie znášať. Keď potom v jeho pozostalosti nájdu modlitbu, vidno z nej, k akej hlbokej láske k Bohu dospel a ako veľmi predišiel svoju dobu v ponímaní snáh o zblíženie rozličných vierovyznaní.
Námětem divadelní hry je skutečná historická událost – poprava šestnácti karmelitek z Compiegne za Velké francouzské revoluce. Předlohou byla novela Gertrud von Le Fort Poslední na popravišti.
