Mika Waltari Book order

V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

Finského spisovatele Miku Waltariho (1908–1979) proslavil na celé světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl – ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají. V knize Vlak osamělého muže z roku 1929 mladý Mika Waltari popisuje své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval přes Berlín, Prahu (která v něm kupodivu zanechala dojem velmi nelichotivý), Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii do Istanbulu, odkud se pak vracel přes Dubrovník, Řím a Paříž zpátky domů. Je to poutavý popis Evropy, která byla deset let po konci první světové války ještě plná nadějí a iluzí, a také dojímavý deník mladého muže, jeho citového a tvůrčího hledání. Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let později, napsal o ní knihu Cesta do Istanbulu (česky vyšla v nakladatelství Hejkal roku 2003). V Istanbulu se odehrává několik jeho velkolepých historických románů, mj. Temný anděl, Krvavá lázeň a především Šťastná hvězda, která je jedním z nejpůsobivějších moderních zobrazení zhoubné totality. Vlak osamělého muže vychází česky poprvé (v překladu Markéty Hejkalové), a čeština je jediným cizím jazykem, do něhož byla kniha přeložena.

Neu und vollständig übersetzt. Protagonist des Romans ist Minutus Lausus Manilianus, der in seinen Erinnerungen von seinem Leben berichtet. Als Halbwaise in Antiochia aufgewachsen, übersiedelt er in jugendlichem Alter zusammen mit seinem Vater nach Rom. Dort freundet er sich mit dem nur wenig jüngeren Lucius an, dem späteren Kaiser Nero, unter dessen Herrschaft er die übliche Ämterlaufbahn durchläuft und in Rom Karriere macht. Dabei gerät Minutus in engen Kontakt mit den ersten Christen, die sich gerade von einer jüdischen Sekte zu einer eigenständigen Religionsgemeinschaft entwickeln. Er erlebt das Zerwürfnis zwischen Neros machthungriger Mutter Agrippina und ihrem Sohn und wird Zeuge der ersten Christenverfolgungen unter Kaiser Nero nach der großen Feuersbrunst von Rom sowie der Wirren nach Neros Tod. Bald darauf übernimmt Vespasian die Herrschaft, mit dem Minutus eine alte Bekanntschaft verbindet. So wird er zu einem wichtigen Mitarbeiter Kaiser Vespasians. Eine zentrale Rolle im Leben des Protagonisten spielen auch verschiedene Frauen aus dem römischen Adel, seine Ehen und Liebesaffären, die Minutus in so manche politische Intrige verstricken. Mit diesem Roman gelang Mika Waltari, dem finnischen Altmeister historischer Romane, ein weiteres faszinierendes Werk, das ein anschauliches und facettenreiches Bild vom Leben in der Hauptstadt und den Provinzen des Römischen Reich im 1. Jahrhundert n. Chr. zeichnet.

Redaktor Hart potká v Helsinkách známého a oba spolu odejdou do salonu paní Spindellové. Zde se seznámí se zahořklým spisovatelem Hellasem a krásnou Caritas, do níž se na první pohled zamiluje. Milostný trojúhelník vždy znamená problémy…

DRAMATYCZNE PRZYGODY EUROPEJCZYKA W IMPERIUM OSMAŃSKIM Imperium Osmańskie epoki Sulejmana Wspaniałego i Roksolany. Mikael przypadkowo wikła się w grabież Rzymu przez wojska cesarza Karola V. Dręczy go poczucie winy, że wystąpił przeciwko władzy papieskiej. By odkupić swój udział w barbarzyńskim ataku, postanawia udać się na pielgrzymkę do Ziemi Świętej. W przebraniu udaje się do Wenecji, by tam wsiąść na statek. Podczas przeprawy przez morze wpada w ręce piratów i trafia do niewoli tureckiej, a potem na dwór sułtana Sulejmana Wspaniałego. Tutaj z pomocą przychodzi mu wiedza, którą w dzieciństwie zdobył od fińskiej znachorki. Wplątuje się w dworskie intrygi, przechodzi na islam, bierze udział w oblężeniu Wiednia przez wojska osmańskie, podróżuje po krajach muzułmańskich. Dane mu jest wreszcie poznać tajniki kobiecej duszy.

Da Waltari im Ausland fast ausschließlich durch seine umfangreichen historischen Romane bekannt geworden ist, wird oft vergessen, dass er zuhause in Finnland auch wegen seiner Erzählungen und Novellen sehr geschätzt wird. Die vorliegende Auswahl stellt zwei bisher nicht ins Deutsche übersetzte Novellen vor: Fine van Brooklyn und Die Pariser Krawatte. In Fine van Brooklyn gerät ein junger finnischer Wissenschaftler, der im Umgang mit dem weiblichen Geschlecht noch völlig unerfahren ist, in die Fänge einer frühreifen Sechzehnjährigen, der Tochter eines wohlhabenden holländischen Kaufmanns und Hobbyarchäologen. Die Geschichte spielt in den späten 1920er Jahren in der Bretagne, wo der Protagonist und Ich-Erzähler seine Sommerferien verbringt. Dort veranstaltet die Titelfigur Fine eine Art Katz-und-Maus-Spiel mit ihm und lässt ihn ratlos zurück. In der Novelle hat der Autor Erlebnisse aus seiner Studienzeit verarbeitet, die er unter anderem in Paris verbrachte. Die Pariser Krawatte führt den Leser nach Helsinki in die Zeit unmittelbar nach dem Zweiten Weltkrieg. Der Ich-Erzähler, Geschäftsführer eines Bankhauses, das sich im Besitz seines Schwiegervaters befindet, bekommt von einem Jugendfreund eine echte Pariser Krawatte geschenkt. In den ärmlichen und beengten Nachkriegsverhältnissen wird dieses ausländische Stück Stoff für ihn zum Symbol einer fernen Sphäre des Luxus und der Weltläufigkeit und führt dann zu mancherlei Verwicklungen. Die Novelle wurde in Finnland erfolgreich verfilmt.

Dojímavá milostná novela líčí jedno podivuhodné léto, kdy autor pracoval na svém nejslavnějším románu Egypťan Sinuhet. Hrdina, autorovo alter ego a bývalý hřebíkář, žije spokojený, ale jednotvárný život plný rutiny. Vypraví se proto do rodného města. V kouzelné finské krajině mezi jezerem a lesem prožívá léto plné snů, vášní, omamných příhod i tiché rezignace. Čtyři západy slunce jsou poetickým zamyšlením o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení a nacházení, ale zaujmou i Waltariho jemným humorem.