Stará bydliště

Verše, obsažené v tomto souboru, většinou vznikaly v psychiatrické léčebně, kam byl autor během svého exilového života trvale umístěn na počátku padesátých let. Téměř o čtvrt století později zjistila zdravotní sestra Frances Meachamová, že na jejím oddělení leží pacient s básnickou invencí a poté, co se ujistila, že jsou verše psány v českém jazyce, zaslala je do torontského nakladatelství Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové. Teprve tehdy došlo k poznání, že v osobě chovance ústavu pro duševně choré se skrývá jeden z nejtalentovanějších českých básníků dvacátého století. Definitivní výbor z Blatného rukopisných textů pak uspořádal básník Antonín Brousek. Blatný se ve svých básních nejen znovu hlásí k ozvěnám svých "melancholických procházek", ale pokouší se svést pomocí vzpomínek i souboj o získání převahy nad svou psychicky těžce zkoušenou osobností.