More about the book
Edice Světová náboženství. Studie významného kulturologa o třech obrazech smrti ve starém Egyptě. Drobnější, ale nesmírně poutavá publikace z pera významného egyptologa a historika kultury Jana Assmanna (*1938) se zaměřuje na chápání smrti ve starověkém Egyptě. V přehledném výkladu doplněném četnými literárními i obrazovými doklady zkoumá tři aspekty neboli „obrazy smrti“: smrt jako nepřítel, smrt jako návrat do mateřského lůna a smrt jako tajemství. Další část jeho studie je věnována kulturnímu významu písma a lidské paměti. Assmanův osobitý přístup přitom nemůžeme vnímat bez kontextu, který považuje vědomí naší smrtelnosti za významný „generátor kultury“, téma, s nímž se musí vyrovnat každé lidské společenství. Assmannova studie je doplněna příspěvkem Thomase Macha nazvaným „Smrt a truchlení v kulturologické perspektivě“.
Book purchase
Smrt jako fenomén kulturní teorie, Jan Assmann, Radka Fialova, Thomas Macho
- Language
- Released
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Book condition
- Good
- Price
- €8.49
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Smrt jako fenomén kulturní teorie
- Language
- Czech
- Authors
- Jan Assmann, Radka Fialova, Thomas Macho
- Publisher
- Vyšehrad
- Released
- 2003
- Format
- Hardcover
- ISBN10
- 8070215143
- ISBN13
- 9788070215142
- Series
- Collection
- Světová náboženství
- First published
- 2000
- Original title
- Der Tod als Thema der Kulturtheorie. Todesbilder und Totenriten im Alten Ägypten.
- Rating
- 3.85 out of 5
- Description
- Edice Světová náboženství. Studie významného kulturologa o třech obrazech smrti ve starém Egyptě. Drobnější, ale nesmírně poutavá publikace z pera významného egyptologa a historika kultury Jana Assmanna (*1938) se zaměřuje na chápání smrti ve starověkém Egyptě. V přehledném výkladu doplněném četnými literárními i obrazovými doklady zkoumá tři aspekty neboli „obrazy smrti“: smrt jako nepřítel, smrt jako návrat do mateřského lůna a smrt jako tajemství. Další část jeho studie je věnována kulturnímu významu písma a lidské paměti. Assmanův osobitý přístup přitom nemůžeme vnímat bez kontextu, který považuje vědomí naší smrtelnosti za významný „generátor kultury“, téma, s nímž se musí vyrovnat každé lidské společenství. Assmannova studie je doplněna příspěvkem Thomase Macha nazvaným „Smrt a truchlení v kulturologické perspektivě“.


