Čardáš s Jidášem

Chmelař své psaní básní „fláká“. Hází vše na papír přesně tak, jak mu to ten ze shora posílá. V jeho knihách je většina básní stavěna tak, že alespoň dvě sloky jsou geniální a zbytek vypadá jako balast. Ale onen „zbytek“ opravdu jen vypadá jako balast. Jak může být balastem to, co se až příliš podobá zprávám toho „ze shora“? Když k tomu přidáte zásadní informaci o tom, že samotný grunt všech jeho básní je opravdu fascinující, tak ten nahoře si vybral opravdu schopného tlumočníka svých smyšlenek. Tereza Kyndlová