Book rating
Parameters
- 256 pages
- 9 hours of reading
More about the book
Předkládaná publikace se skládá ze dvou částí: analýzy stavu tokugawské společnosti v polovině 19. století a překladu politického pojednání Tři otázky správy země (Kokuze sanron), jednoho z nejvlivnějších děl té doby. Analýza je rozdělena do čtyř částí, přičemž tři z nich tematicky odpovídají struktuře osnovného díla, zatímco čtvrtá se zaměřuje na vztah autora k adresovanému knížectví. Neokonfucián Jokoi Šónan, považovaný za významného vzdělance závěrečné fáze doby Tokugawa, se ve svém díle z roku 1860 vyjadřuje k sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan, inspirován poměry v důležitém lénu Fukui, formuloval reformní výzvy, které měly širší dopad na celou zemi. Publikace se rovněž zabývá vazbami mezi samuraji a knížaty, což přispívá k lepšímu pochopení mentality samurajských intelektuálů a ukazuje dynamiku politické scény v Japonsku. Ačkoli se nejedná o biografii, přináší zajímavé svědectví o Šónanově osudu, jehož intelektuální kvality byly uznány v Fukui, kde krátce působil v nejvyšších politických kruzích. Jeho osobnost a dílo tak osvětlují intelektuální a politickou scénu posledních let tokugawské společnosti.
Book purchase
Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála, David Labus
- Language
- Released
- 2020
- Binding
- (Paperback)
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála
- Language
- Czech
- Authors
- David Labus
- Released
- 2020
- Format
- Paperback
- Pages
- 256
- ISBN10
- 8073089874
- ISBN13
- 9788073089870
- Series
- Categories
- Tags
- Historical Themes, Gifts for grandpa, 19th century, Japan, Foreign Policy, Society and Politics, Japanese History, Reforms, Feudalism, Edo Period (1603–1867), Shogunate
- Rating
- 4.4 out of 5
- Description
- Předkládaná publikace se skládá ze dvou částí: analýzy stavu tokugawské společnosti v polovině 19. století a překladu politického pojednání Tři otázky správy země (Kokuze sanron), jednoho z nejvlivnějších děl té doby. Analýza je rozdělena do čtyř částí, přičemž tři z nich tematicky odpovídají struktuře osnovného díla, zatímco čtvrtá se zaměřuje na vztah autora k adresovanému knížectví. Neokonfucián Jokoi Šónan, považovaný za významného vzdělance závěrečné fáze doby Tokugawa, se ve svém díle z roku 1860 vyjadřuje k sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan, inspirován poměry v důležitém lénu Fukui, formuloval reformní výzvy, které měly širší dopad na celou zemi. Publikace se rovněž zabývá vazbami mezi samuraji a knížaty, což přispívá k lepšímu pochopení mentality samurajských intelektuálů a ukazuje dynamiku politické scény v Japonsku. Ačkoli se nejedná o biografii, přináší zajímavé svědectví o Šónanově osudu, jehož intelektuální kvality byly uznány v Fukui, kde krátce působil v nejvyšších politických kruzích. Jeho osobnost a dílo tak osvětlují intelektuální a politickou scénu posledních let tokugawské společnosti.