Tlučhuba

Autor - nejnadanější ze starořímských básníků komedií (polovina 3. stol. př. n. l.) a jeden z tvůrců světové komedie, sám herec a původem otrok, obrážel v komediích, psaných pro obecenstvo římské ulice, rozmáhající se luxusní způsob římského života i nectnosti přejímané řeckémódy. "Tlučhuba" (dosud překládán "Chlubný vojín") se odehrává v Efesu a vznikl spojením dvou řeckých předloh: komedie o oklamání otroka - hlídače pánovy milenky, a komedie o oklamání tlučhuby. Spojovací postavou je chvástavý žoldnéř, tehdy dobový typ nové antické komedie. Plautus se v něm vysmívá pochybné žoldnéřské statečnosti a morální méněcennosti námezdního vojska. Proti tomuto neustálým pochlebováním a chvástáním zhlouplému velmožovi uvádí jako hybnou sílu komedie otroka bystré inteligence a velké odvahy, nabyté léty tvrdého života, bez jehož důvtipu by se pán nedostal ze šlamastyky, do níž se zapletl svým milostným poměrem. Otrok je u Plauta nositelem pokrokových myšlenek, ať už nepřímo svou intelektuální a fysickou převahou nad pány, nebo přímo svými ironisujícími poznámkami.