Um vnímání

Není bezprostřednějšího aktu vědomí než smyslové vnímání, které utváří naše každodenní zkušenosti a prožívání sebe, druhých a světa. Skrze vědomí neustále vnímáme a smyslově poznáváme, přičemž naše zkušenosti a vnímání se neustále proměňují. Smyslové poznávání je subjektivní a neoddělitelné od našeho tělesného bytí a identity. Každá zkušenost je podstatně smyslová, ať už se týká vnějších věcí a lidí, nebo složitých vnitřních pochopení. Kritická nevědomost v oblasti "těla" se projevuje vnímáním našeho organismu "z vnějšku" a jeho degradací na "objektivní fyzické tělo", jak jej vidí materialistická lékařská věda a psychologie. Tím se ztrácí přímé prožívání našeho bytí, které organizuje celý organismus v jeho fyzické přítomnosti a integritě, včetně smyslového světa kolem nás. Tato živá vědomá tmavost tvoří esenci naší nesmrtelné spirituální podstaty. Esej se zaměřuje na otázku povahy smyslového vnímání a významu těla jako celku pro naplnění možností lidského vědomí a vnímání, které je zdrojem veškerého poznání.