Parameters
- 166 pages
- 6 hours of reading
More about the book
Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.
Book purchase
Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212), Pavel Šlézar
- Language
- Released
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover),
- Book condition
- Good
- Price
- €11.49
Payment methods
We’re missing your review here.
- Title
- Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212)
- Language
- Czech
- Authors
- Pavel Šlézar
- Publisher
- Národní památkový ústav
- Released
- 2023
- Format
- Hardcover
- Pages
- 166
- ISBN10
- 8087220188
- ISBN13
- 9788087220184
- Series
- Tags
- Non-Fiction, Historical Themes, History, Creative Nonfiction, 13th Century, Olomouc, Premyslid Dynasty, Premysl Otakar I., 1155/1167-1230
- Rating
- 5 out of 5
- Description
- Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.