Byli jednou Bob a Bobek a nikdo jim neřekl jinak než králíci z klobouku.
Nebyli to obyčejní králíci. Patřili kouzelníkovi Pokustonovi, který je při
představení pokaždé vyčaroval z klobouku. Jednou se však stalo, že svůj
kouzelnický klobouk zapomněl kdesi na louce, s maringotkou kdovíkam odjel a na
milé králíky si ani nevzpomněl. A králíci? Ti se živili, jak svedli.
Zahradničili, truhlařili, natírali, zametali, a šlo jim to, no, jedna báseň.
Jako sehrané partě.
Klobouk kouzelníka Pokustona není obyčejný klobouk. Bydlí v něm totiž dva králíci – Bob a Bobek. Když ráno vstanou, zacvičí si a jdou do práce. Každý den zažívají nová a nečekaná dobrodružství a veselé příhody. Setkáme se s nimi v devíti příbězích a dozvíme se, jak pracovali na zahradě, na stavbě, u pumpy či jako truhláři, jak si zajezdili na koloběžce i na bruslích, jak si zalétali vzduchem a jak se ocitli na moři a také na útěku. Komiksové zpracování prvních 9 dílů kultovního večerníčku, který se umístil na prvních příčkách v rámci ankety oblíbenosti z Večerníčkova pohádkového špalíčku.
V publikaci najdete důležité informace, související s otravami jedy rostlinného původu. Popsány jsou všechny jedovaté a nebezpečné rostliny, které se na území naší republiky běžně vyskytují; k identifikaci pak slouží pečlivě zpracovaná obrazová část.
Podtitul: O botanické škole Rudolfa Dostála
Knížka zachycuje život a dílo profesora Rudolfa Dostála, celosvětově významné osobnosti experimentální botaniky. Na počátku minulého století tento vědec položil základy české experimentální morfologie rostlin a svým výzkumem harmonie (celistvosti) rostlin se významně zasloužil o objev rostlinných hormonů, jejichž význam v utváření rostlin a možnosti praktického využití po celý život studoval. Kniha je doplněna fotografiemi a dokumenty, které spolu s textem zachycují atmosféru vědeckého a univerzitního prostředí v českých zemích od počátku minulého století až do let sedmdesátých.
Hudební profil znovuobjeveného hudebního génia. Seminář o mistrových úspěších na poli hudby a opera Úspěch českého inženýra v Indii. Mistrovo dílo rekonstruovali J. Klusák, L. Smoljak a Z. Svěrák. V tradiční úvodní přednášce jsou poskytnuty základní údaje k tématu, pominuta není Cimrmanova hudebně pedagogická činnost. Muzikology, a jistě nejen je, určitě nadchne výklad symfonické básně Kovář Jirsa a klavírní výtah partitury v podání dirigenta Vondrušky. Zajímavou zkušenost divákovi poskytne recitace libreta bez dochované hudby… V další části představení pak opera Úspěch českého inženýra v Indii (s orchestrem, dirigentem a zdařilými pěveckými výkony herců) pojednává o tom, kterak český inženýr zavedl v Indii výrobu pravého piva. A ještě slovo hudebního restaurátora: „Původní partitura byla v žalostném stavu. Noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky.“ Jan Klusák. „Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři…“... celý text
Jeden z duchovních otců slavného českého velikána Járy da Cimrmana Jiří Šebánek ve své zatím poslední knize sleduje stopy tohoto génia na Kokořínsku, svém posledním působišti. Jeho cesta byla podnícena touhou objevit Cimrmanovo místo posledního odpočinku. Poté, co se potvrdil hlodající předpoklad mistrovy smrtelnosti, vydal se autor po stopách, které zde Cimrman zanechal. A nebylo jich málo, co jen stránek vydal popis Cimrmanova přátelství s Franzem Kafkou nebo nové keltistické teorie místní etnogeneze.
