Ivo T. Budil Books

Před úsvitem 11. ledna 1879 překročily britské koloniální oddíly řeku Mzinyathi a zahájily tak válku proti zulskému království, vojensky nejsilnějšímu domorodému státu černé Afriky. Následoval krvavý konflikt, během něhož utrpěla britská armáda pod horou Isandlwanou jednu z nejtěžších porážek v dějinách impéria. Zuluové hrdinně vzdorovali ohromné palebné síle moderních západních zbraní až do bitvy u Ulundi 4. července 1879, kdy byl jejich odpor definitivně zlomen. Kniha zasazuje dramatické události vrcholné viktoriánské éry v Jižní Africe do širšího historického a politického kontextu a snaží se ukázat tragické i heroické epizody britsko-zulské války nejen z hlediska generálů a státníků, ale také prostých vojáků, búrských dobrovolníků a zulských válečníků.

Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu.

V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů. Konstantinopol jako ohnisko civilizace a blahobytu přitahuje severské dobrodruhy, kteří vstupují jako žoldnéři do služeb východořímských vládců a vytvářejí císařovu osobní gardu. Ocitají se uprostřed nejrafinovanějších intrik vysoce postavených hodnostářů svádějících nemilosrdný zápas o vládu nad říší. Západní Evropa se opět snaží prosadit jako mocnost. Rodí se myšlenka křížové výpravy proti nevěřícím. Dramatické události krvavých bojů mezi Severem a Jihem či Západem a Východem na úsvitu nové epochy nahlédne čtenář očima řady historických i fiktivních postav.

Pojednání o historických a sociokulturních příčinách vzestupu západní civilizace i možnostech jejího pádu. Autor ve svých esejích o dějinách západoevropské civilizace se zabývá vzestupem, současností i možnou budoucností této civilizace. Předkládá čtenářům teorie různých filozofů, politologů, historiků, kulturních teoretiků a badatelů, kteří se zabývají výše uvedeným tématem. Úvod knihy představuje dvě základní koncepce popisující stav a budoucnost současné globální civilizace - dílo Francise Fukuyamy a Samuela Huntingtona. Následující kapitoly přibližují klíčové momenty evropských dějin, které přispěly ke zrodu moderního Západu. Závěr knihy je věnován zamyšlení nad přítomností a budoucím vývojem.

Francouzský romantický spisovatel a diplomat Arthur Gobineau (1816–1882) získal nelichotivou pověst tvůrce vědecké rasové teorie. Jeho teze o nadřazenosti árijské rasy údajně ovlivnily nacistickou rasistickou ideologii. Kniha líčí barvitý životní příběh Arthura Gobineaua v širším kontextu dramatických historických proměn francouzské společnosti v průběhu devatenáctého století. Na základě důkladného rozboru hlavních Gobineauových literárních spisů a postojů autor zpochybňuje mnohé předsudky a stereotypy spjaté s hodnocením Gobineauova díla a předkládá alternativní výklad zrodu moderního rasismu, který tak tragicky poznamenal dějiny západní civilizace.

Kniha, která představuje druhý svazek rozsáhlého historického pojednání o vývoji západního rasového myšlení, navazuje na Úsvit rasismu (2013), v němž se čtenář seznámil se vznikem a rozvojem germanismu od starověku po reformaci a s formováním rasové ideologie v údobí mezi zámořskými výpravami patnáctého a šestnáctého století a počátkem eurasijské revoluce v osmnáctém století. V důsledku vítězství Západu nad asijskými civilizacemi a triumfu Velké Británie nad Francií se na přelomu osmnáctého a devatenáctého století zrodila specifická mocenská konfigurace, která podnítila šíření nordické a árijské imaginace v západním myšlení. Ta sehrála důležitou úlohu během radikalizace západní politické kultury, vzestupu totalitních a autoritativních hnutí a krize moderního liberalismu. V prvním díle Triumfu rasismu, nazvaném Století pýchy, jsou vylíčeny důsledky orientální renesance a expanze árijské ideologie v eurasijské revoluci po vítězství Západu v čele s Velkou Británií. V druhém díle, pojmenovaném Cesta do hlubin noci, jsou přiblíženy historické a intelektuální okolnosti formování nacistického rasového totalitarismu. Mezioborově zaměřená studie tak spojuje přístupy soudobých historických a antropologických věd.

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami, které měly osudový dopad na vývoj moderního západního myšlení, vzdělanosti a vědy, například misijnímu úsilí, zámořským výpravám nebo koloniálním výbojům. Ve druhé části své studie podrobně líčí utváření antropologie – jakožto vědecké disciplíny o lidské rozmanitosti a odlišnosti – od raného novověku po počátek dvacátého století, kdy v dějinách tohoto oboru přichází údobí nazývané „klasické“. Pozornost je věnována především biblické antropologii, intelektuálnímu vlivu osvícenství a romantismu na formování moderní antropologie, klasickému evolucionismu, difuzionismu, zrodu rasové ideologie a významu působení Emila Durkheima, Franze Boase, Williama Riverse a dalších výrazných osobností přelomu devatenáctého a dvacátého století. Přehled se uzavírá těsně před vystoupením Bronislawa Malinowského a vznikem funkcionalistické a konfiguracionistické školy.

Sborník příspěvků z konference uskutečněné v Plzni ve dnech 23. a 24. dubna 2009.