Ivo T. Budil Books

Před úsvitem 11. ledna 1879 překročily britské koloniální oddíly řeku Mzinyathi a zahájily tak válku proti zulskému království, vojensky nejsilnějšímu domorodému státu černé Afriky. Následoval krvavý konflikt, během něhož utrpěla britská armáda pod horou Isandlwanou jednu z nejtěžších porážek v dějinách impéria. Zuluové hrdinně vzdorovali ohromné palebné síle moderních západních zbraní až do bitvy u Ulundi 4. července 1879, kdy byl jejich odpor definitivně zlomen. Kniha zasazuje dramatické události vrcholné viktoriánské éry v Jižní Africe do širšího historického a politického kontextu a snaží se ukázat tragické i heroické epizody britsko-zulské války nejen z hlediska generálů a státníků, ale také prostých vojáků, búrských dobrovolníků a zulských válečníků.

Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu.

V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů. Konstantinopol jako ohnisko civilizace a blahobytu přitahuje severské dobrodruhy, kteří vstupují jako žoldnéři do služeb východořímských vládců a vytvářejí císařovu osobní gardu. Ocitají se uprostřed nejrafinovanějších intrik vysoce postavených hodnostářů svádějících nemilosrdný zápas o vládu nad říší. Západní Evropa se opět snaží prosadit jako mocnost. Rodí se myšlenka křížové výpravy proti nevěřícím. Dramatické události krvavých bojů mezi Severem a Jihem či Západem a Východem na úsvitu nové epochy nahlédne čtenář očima řady historických i fiktivních postav.

Pojednání o historických a sociokulturních příčinách vzestupu západní civilizace i možnostech jejího pádu. Autor ve svých esejích o dějinách západoevropské civilizace se zabývá vzestupem, současností i možnou budoucností této civilizace. Předkládá čtenářům teorie různých filozofů, politologů, historiků, kulturních teoretiků a badatelů, kteří se zabývají výše uvedeným tématem. Úvod knihy představuje dvě základní koncepce popisující stav a budoucnost současné globální civilizace - dílo Francise Fukuyamy a Samuela Huntingtona. Následující kapitoly přibližují klíčové momenty evropských dějin, které přispěly ke zrodu moderního Západu. Závěr knihy je věnován zamyšlení nad přítomností a budoucím vývojem.

Francouzský romantický spisovatel a diplomat Arthur Gobineau (1816–1882) získal nelichotivou pověst tvůrce vědecké rasové teorie. Jeho teze o nadřazenosti árijské rasy údajně ovlivnily nacistickou rasistickou ideologii. Kniha líčí barvitý životní příběh Arthura Gobineaua v širším kontextu dramatických historických proměn francouzské společnosti v průběhu devatenáctého století. Na základě důkladného rozboru hlavních Gobineauových literárních spisů a postojů autor zpochybňuje mnohé předsudky a stereotypy spjaté s hodnocením Gobineauova díla a předkládá alternativní výklad zrodu moderního rasismu, který tak tragicky poznamenal dějiny západní civilizace.

Kniha, která představuje druhý svazek rozsáhlého historického pojednání o vývoji západního rasového myšlení, navazuje na Úsvit rasismu (2013), v němž se čtenář seznámil se vznikem a rozvojem germanismu od starověku po reformaci a s formováním rasové ideologie v údobí mezi zámořskými výpravami patnáctého a šestnáctého století a počátkem eurasijské revoluce v osmnáctém století. V důsledku vítězství Západu nad asijskými civilizacemi a triumfu Velké Británie nad Francií se na přelomu osmnáctého a devatenáctého století zrodila specifická mocenská konfigurace, která podnítila šíření nordické a árijské imaginace v západním myšlení. Ta sehrála důležitou úlohu během radikalizace západní politické kultury, vzestupu totalitních a autoritativních hnutí a krize moderního liberalismu. V prvním díle Triumfu rasismu, nazvaném Století pýchy, jsou vylíčeny důsledky orientální renesance a expanze árijské ideologie v eurasijské revoluci po vítězství Západu v čele s Velkou Británií. V druhém díle, pojmenovaném Cesta do hlubin noci, jsou přiblíženy historické a intelektuální okolnosti formování nacistického rasového totalitarismu. Mezioborově zaměřená studie tak spojuje přístupy soudobých historických a antropologických věd.

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami, které měly osudový dopad na vývoj moderního západního myšlení, vzdělanosti a vědy, například misijnímu úsilí, zámořským výpravám nebo koloniálním výbojům. Ve druhé části své studie podrobně líčí utváření antropologie – jakožto vědecké disciplíny o lidské rozmanitosti a odlišnosti – od raného novověku po počátek dvacátého století, kdy v dějinách tohoto oboru přichází údobí nazývané „klasické“. Pozornost je věnována především biblické antropologii, intelektuálnímu vlivu osvícenství a romantismu na formování moderní antropologie, klasickému evolucionismu, difuzionismu, zrodu rasové ideologie a významu působení Emila Durkheima, Franze Boase, Williama Riverse a dalších výrazných osobností přelomu devatenáctého a dvacátého století. Přehled se uzavírá těsně před vystoupením Bronislawa Malinowského a vznikem funkcionalistické a konfiguracionistické školy.

Sborník příspěvků z konference uskutečněné v Plzni ve dnech 23. a 24. dubna 2009.

Sborník příspěvků z mezioborového sympozia, konaného v květnu 2006, pokrývá různé hraniční oblasti pojetí člověka a jeho dovedností či vlastností. Mezi tématy lze nalézt úvahu o počátcích odhraničování člověka od primátů, historický přehled vzniku biologického a sociálního determinismu ve francouzské antropologii, dále rozbor metodologických rozdílů biologického a sociálního přístupu v antropologii, popis utváření řeči z pohledu neurofyziologie či psychologie, ale také příspěvek o percepci obličeje či o vztahu biologické a kulturní evoluce.

V květnu 2008 se v Plzni konalo interdisciplinární sympozium věnované problematice totalitarismu, jehož se zúčastnili historikové, antropologové, politologové, literární vědci a další zájemci z domácích a zahraničních univerzitních a akademických institucí. Setkání navázalo na tři předchozí úspěšná sympozia zaměřená na otázky totalitních a autoritativních hnutí a režimů, která se uskutečnila v letech 2005 - 2007.

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry. Autor popisuje svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a snaží se porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami, které měly osudový dopad na vývoj moderního západního myšlení, vzdělanosti a vědy. Ve druhé části studie podrobně líčí utváření antropologie od raného novověku po počátek dvacátého století. Kniha obdržela cenu Josefa Hlávky za rok 2001.

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.

Utváření novověké západní identity v kontextu orientální renesance Kniha se zaměřuje na proměnu západního myšlení, která nastala na přelomu 18. a 19. století v důsledku poznávání starobylé indické kultury. Napětí mezi sanskrtem a hebrejštinou bylo výrazným tématem intelektuálního života tehdejší západní společnosti. Zrodila se vize jednotného árijského (indoevropského) společenství, jež byla shledána nosnou pro konstrukci moderní identity západní civilizace.

Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu a usilovalo o radikální proměnu moderního světa. Čtenář se seznámí s nejvýznamnějšími předchůdci, průkopníky a představiteli spiritualismu a motivy, které je vedly k příklonu k víře v možnost komunikace s duchy zemřelých. Zvláštní pozornost je věnována šíření spiritualismu ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Francii a Německu. Při kritické analýze příčin mimořádného ohlasu spiritualistického hnutí mezi předními představiteli soudobého vědeckého, kulturního a veřejného života jsou použity teoretické přístupy a koncepty kulturní evoluce a univerzálního darwinismu.

Současný politický vývoj ve světě stále názorněji ukazuje, že fenomén totalitarismu není uzavřenou dramatickou kapitolou z dob studené války, zajímavou pouze pro historiky, ale aktuální hrozbou a výzvou, která na sebe bere novou, často nečekanou a nepředvídatelnou podobu. Katedra antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se snaží prostřednictvím pravidelných odborných setkání a vydávání sborníků přispět k ustavení trvalé akademické platformy pro mezioborovou reflexi problematiky totalitarismu a politického extremismu v nejširších historických, sociokulturních a politických souvislostech.

Zaměřuje se na civilizační střety od počátku letopočtu a s nastupujícím novověkem přidává "teoretickou" složku, tj. zrod rasové klasifikace apod. Pozn: Anotace vytvořena jen na základě tiráže a obsahu publikace. Oficiální anotace pravděpodobně neexistuje.

Sborník Totalitarismus, Interdisciplinární pohled vznikl výběrem z příspěvků, jež zazněly na mezioborovém semináři organizovaném Katedrou antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, který se uskutečnil 20. května 2005 v Plzni.

Sborník prací je zaměřen na problematiku rasové teorie od jejího vzniku přes analýzu konceptu rasy z pohledu současné biologické antropologie (dědičnost, adaptabilita, popis variability) včetně psychologických a společenských zdrojů přetrvávání rasového myšlení po různé společenské události, kdy byla rasová teorie, často s tragickými důsledky, aplikována. Sborník vznikl z příspěvků, které zazněly na mezioborovém semináři v květnu 2005.

Druhý z řady sborníků zaměřených na téma totalitarismus a vydávaný pod záštitou Fakulty filozofické ZČU v Plzni. Tento je zaměřen na střední a východní Evropu. Obsahuje odborné stati na různá témata z oblasti historie a politologie. Mezi přispěvatele patří akademičtí a vědečtí pracovníci.

Sociální a kulturní antropologie představuje obor usilující o vědecky hodnověrné vyrovnání se s velkými historickými výzvami, jež stojí před současnou globální civilizací procházející rozsáhlými kulturními, etnickými, sociálními, ekonomickými a náboženskými proměnami. Kniha podává přehled hlavních témat, škol, terminologie a otázek antropologického myšlení a ukazuje jeho dlouhodobý vývoj a proměny od antiky přes středověk až po vyhraněné směry vzniklé ve dvacátém století – mezi tyto moderní směry patří především funkcionalismus, konfiguracionismus, strukturalismus, neoevolucionismus, kognitivní antropologie a symbolická a interpretativní antropologie se svými postmoderními variantami. Samostatné kapitoly o lingvistické antropologii, historické antropologii a antropologii náboženství jsou dokladem plodných mezioborových přesahů a interdisciplinárních možností soudobých antropologických věd. Čtenář se seznámí s mnohými kontroverzními otázkami a polemikami, jež rozdělují dnešní vědeckou komunitu. Kniha je určena nejen studentům a odborníkům v oblasti společenských věd, ale i zájemcům z řad široké veřejnosti.

O českých národních rozcestích v době hroucení liberální hegemonie a nadvlády Západu. Kniha obsahuje esej Střízlivění a delší rozhovory s profesory Budilem, Drulákem a Kellerem.

Od doby ledové až po počátek jednadvacátého století. Čtenář se seznámí s nejdůležitějšími historickými událostmi a osobnostmi, které sehrály klíčovou úlohu při formování severské společnosti a kultury, a získá také základní informace o politickém, sociálním, kulturním a ekonomickém vývoji severní Evropy. Zvláštní pozornost je věnována rovněž postavení skandinávských zemí v hierarchii světového systému a jejich interakci s jinými regiony Starého světa. Obsáhlá mezioborově zaměřená publikace je určena pro všechny zájemce z řad širší veřejnosti a odborných kruhů o dějiny a kulturní, politický, sociální a hospodářský život Dánska, Norska, Švédska a Finska.

V červnu 1941 se Berlín, metropole demokratického a pacifistického Německa, těší z míru a prosperity. Mladý lékař a antropolog Josef Mengele provádí po živém a kosmopolitním městě skupinu anglických turistů. V předsálí místního Přírodovědného muzea se tyčí socha zakladatele moderní evoluční teorie anglického přírodovědce Richarda Owena. Co se stalo s Charlesem Darwinem? Jak dopadne pátrání mladé Francouzky Constance Pinelové, kterou doprovází věrný společník Andrew Arrowsmith, po jejím zmizelém otci? A jak události roku 1858 zásadně změnily chod dějin? Ocitneme se ve světě, v němž Charles Darwin nikdy nevydal knihu O původu druhů. V napínavém příběhu s nečekaným rozuzlením nahlédneme prostřednictvím životních příběhů řady reálných a fiktivních osobností devatenáctého a dvacátého století do dramatického společenského, vědeckého a uměleckého života Francie a Velké Británie, vypravíme se do Lausanne, Florencie a Ardeche a pronikneme do vnitrozemí Amazonie a na tropické ostrovy Malajsie a Indonésie.

2., upravené a mírně přepracované vydání učebnice Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus (modernizace společnosti). Oproti 1. vydání byly doplněny některé informace k dějinám Moravy a Slezska (odborným poradcem dr. Ondřej Hýsek), doplněny či aktualizovány dílčí údaje, upravena obrazová výbava, částečně upraveno několik lekcí i map. Obsahem díla jsou tyto tematické oddíly: Barokní doba, Doba osvícenství, Francouzská revoluce, Průmyslová revoluce, Národní obrození, Revoluce 1848–1849, Svět 2. poloviny 19. století, Kolonialismus, České země 2. poloviny 19. století, Přelom 19. a 20. století, První světová válka, Vznik Československa, Rejstříky a Výstupy a kompetence RVP ZV.

Sborník příspěvků přednesených na III. antropologickém symposiu v Plzni, které pořádala v září 24 Katedra antropologie Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity, zahrnuje témata z oblasti sociální, kulturní, lingvistické a biologické antropologie, kulturních dějin, historie, etnologie, folkloristiky, srovnávací literatury, archeologie a muzikologie. Zájemce o mezioborovou problematiku a moderní antropologické vědy získá díky sborníku ucelený přehled o základních otázkách, jimiž se zabývá soudobé středoevropské antropologické myšlení

Začátkem června 2009 proběhla pod záštitou Katedry antropologických a historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni odborná konference zaměřená opět na problematiku totalitních a autoritativních režimů, hnutí a ideologií. Setkání již tradičně navázalo na čtyři sympozia, která se konala v letech 2005, 2006, 2007 a 2008. V roce, kdy uplynulo dvacet let od zhroucení totalitních režimů ve východní a střední Evropě, bylo na konferenci opakovaně zdůrazněno, že teoretická reflexe fenoménu totalitní moci z mezioborového hlediska má nejen význam jako klíč k pochopení řady historických událostí moderní doby, ale je aktuální i pro úvahy o současném stavu a budoucím vývoji globální civilizace. Lidstvo nacházející se před dosud netušenými politickými, ekonomickými, sociálními, ideologickými a environmentálními výzvami může být znovu - na odlišné kvalitativní úrovni - konfrontováno s pokušeními, jež v minulosti vyústila do tragického totalitního experimentu.