Zdeněk Pospíšil Books

Průvodce fenoménem kinematografie v podmínkách města Kladna, včetně fotografií, obrázků a reprodukcí z dobového tisku.

Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony. Jejich porušování je chápáno jako nedodržování morálky a tradic příslušné komunity či přestupky nebo trestné činy, které nerespektují platné zákony. Takto je posuzováno nejen „směřování“ člověka, ale téměř každý krok, který učiní. Regulace prostřednictvím norem a zákonů je provázena „rozvolňováním“ charakteru a morálky. Méně viditelnou stránkou je, že každý složitější systém se stává zranitelnějším. Cítíme to, a ačkoliv oficiálně preferujeme individuum, fakticky předáváme své kompetence (ochranu volnosti) jiným. To nás ovšem nezbavuje otázek aktivity člověka a smyslu další existence lidstva jako živočišného druhu.

Hostince jsou společenský fenomén. Svůj oblíbený hostinský podnik má snad každý, ať už je to restaurace, kavárna, vinárna nebo pizzerie, klub apod. Rádi se v nich dobře najíme, setkáváme se v nich s přáteli, slavíme významná životní jubilea, bereme na rande své budoucí životní partnery… Závěrečný díl tetralogie Průvodce historií kladenských hostinců, zavede čtenáře do oblasti Kročehlav, kde se nacházely jak tradiční podniky, tak oblíbené sídlištní hospody vzniklé během 60.–80. let 20. století.

Kniha prezentuje základní výsledky komunikativně-sémiotického výzkumu umění, realizovaného zejména od sedmdesátých do devadesátých let minulého století badatelskými týmy v Praze a Nitře (proto česko-slovenská varianta). Zabývá-li se sémiotika umění znakovou strukturou uměleckého díla, v níž hledá interpret jeho význam a smysl, potom díky tomu, že je znakovost nadána sociálním obsahem i sociální vazbou /funkcí/, lze legitimně uvažovat o sociosémiotice, která je sociologií fungování této znakové struktury ve společnosti.

Publikace se z různých hledisek zabývá otázkou, jaký vliv má ekonomická aktivita na politické postavení, příjem a majetek člověka. Tedy jak vzniká bohatství společnosti a jak se (pře)rozděluje. Konstatuje, že politická, ekonomická, zdravotní a věková nerovnost se významně promítá do života společnosti, tedy do ideálu rovnosti nerovných lidí. Klade si otázku, jak tato nerovnost ovlivňuje život a postavení jednotlivých lidí a jejich ekonomickou a politickou závislost i jak toto postavení ovlivňuje jejich názory a postoje. Nastolena (nezodpovězena) je také otázka, zda může politika „přetlačit“ nebo alespoň eliminovat ekonomiku. Tedy za jakých podmínek může růst bohatství společnosti znamenat i odstraňování „humanitního strukturálního deficitu“ člověka.

Kniha se snaží o poznání podstaty politické moci a způsobů jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka. Z různých úhlů si klade otázku, co se ve společnosti skutečně děje, jak to vnímáme a jak se to odráží v našem myšlení. Jedná se nejen o vzpomínky na některé činy, které provázely život, ale i motivy, které k nim vedly. Tedy pohled daný charakterem člověka a dobou, ve které žil. Subjektivní uchopení toho, co je vydáváno za skutečnost, se snaží porovnávat s vytvářeným obrazem o ní a s faktickým stavem. Do jaké míry nebo v čem se to daří, ať posoudí uživatel této publikace. Jejím cílem není něco tvrdit, ale přemýšlet o problému. Závěry mohou být sice různé (i opačné), ale neměly by svazovat aktivitu člověka a kultivaci jeho humanizmu.

Hostince jsou společenský fenomén. Svůj oblíbený hostinský podnik má snad každý, ať už je to restaurace, kavárna, vinárna nebo pizzerie, klub apod. Rádi se v nich dobře najíme, setkáváme se v nich s přáteli, slavíme významná životní jubilea, bereme na rande své budoucí životní partnery… Průvodce historií kladenských hostinců je trilogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. První díl se zaměřuje na tzv. staré Kladno a přibližuje více než 70 podniků. Vedle toho obsahuje doplňující informace například o karetní hře lóra, o kladenských nevěstincích nebo o hazardních hrách za minulého režimu.

Hostince jsou společenský fenomén. Svůj oblíbený hostinský podnik má snad každý, ať už je to restaurace, kavárna, vinárna nebo pizzerie, klub apod. Rádi se v nich dobře najíme, setkáváme se v nich s přáteli, slavíme významná životní jubilea, bereme na rande své budoucí životní partnery… Průvodce historií kladenských hostinců je trilogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. Druhý díl se zaměřuje na Nové Kladno, Podprůhon, Rozdělov a Habešovnu a přibližuje historii téměř 80 podniků.

Buštěhradská trať, která v roce 2005 oslavila 150. výročí svého vzniku, částečně navázala na těleso naší druhé koňské železnice a stala se ve své době významnou dopravní tepnou podmiňující těžbu uhlí a industrializaci. Její dnes již poněkud zašlá sláva možná trochu paradoxně pomohla uchovat na mnoha místech trať v podobě, která zaujme každého výtvarníka, jehož srdce trpí ajznboňáckou arytmií. Není tedy vůbec náhodou, že si ji Jiří Ryvola vybral jako první námět z volně koncipovaného projektu "výtvarného mapování" historických tratí. Svou typickou tužkokresbou nás provází od východního počátku trati v Praze - přes některé odbočky - až po její zakončení v Chebu. Nejde mu přitom o výběr, který by zřejmě provedl historik či architekt, ale o ztvárnění objektů, které jsou mu blízké natolik, že by je rád ukázal i nám ostatním, kteří se buď do daných míst z různých důvodů nedostaneme, či tyto objekty míjíme denně, a snad i proto nám zevšedněly. Kresby doprovodil krátkými glosami Zdeněk Pospíšil.

Hostince jsou společenský fenomén. Svůj oblíbený hostinský podnik má snad každý, ať už je to restaurace, kavárna, vinárna nebo pizzerie, klub apod. Rádi se v nich dobře najíme, setkáváme se v nich s přáteli, slavíme významná životní jubilea, bereme na rande své budoucí životní partnery... Průvodce historií kladenských hostinců je tetralogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. Třetí díl se zaměřuje na Švermov, Dubí, Dříň, Újezd a Vrapice a opět přibližuje historii téměř 80 podniků.

Malebný, svérázný, poetický… Kladenský Betlém, kladenský Montmartre… Od svého založení v roce 1769 si kladenská čtvrť Podprůhon vysloužila nejrůznější přívlastky. Spleť křivolakých uliček a skromných domků, stavěných živelně investičním systémem od výplaty k výplatě, dala vzniknout pozoruhodnému koutu dělnického města, který se stal inspirací umělcům i domovem inspirativních lidí. Vydejte se za historií čtvrti, odkryjte příběhy dosud stojících i dávno zaniklých domků a prostřednictvím vzpomínek pamětníků se přeneste do atmosféry Podprůhonu 50.–70. let 20. století.

Krize mění nejen naše zvyky a chápání, ale i způsob přemýšlení o smyslu existence člověka. Vnáší do našeho vědomí nejistotu a strach a někdy i paniku a depresi. Aktuálním se stává okřídlené rčení „dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou zeměkoulí“. Měli bychom však hledat „pevný bod“ v sobě a „pohnout“ naším myšlením. Znamená to přestat se bát neznámých a nových věcí a adaptovat se na přicházející a budoucí podmínky. Touha po politické a ekonomické moci a ovládání druhých svádí souboj se solidaritou, pomocí druhým a sounáležitostí lidí. Když nám „neteče do bot“, tak na ně zapomínáme. Teď si ovšem klademe otázku, jaký je vlastně člověk.

Předchozí epocha skončila a provázena řadou bolestí se rodí nová. Většina lidí tuto změnu nepostřehla nebo ji z různých důvodů nepřikládá takový význam, aby ji podpořila či jen akceptovala, ani nečiní kroky, aby nenastala. Jinými slovy řečeno, perspektiva a volba budoucnosti lidstva značně pokulhávají za probíhajícími procesy. Jak se ukazuje, příroda je dosud mocnější než člověk a neustále nás překvapuje. Přetrvání lidského rodu však není založeno na pouhé reakci, ale na zkoumání alternativ budoucí existence. A ty má jenom skutečně svobodný člověk. Zaměňování technických a technologických prostředků za volbu a rozhodování lidí pravděpodobně nevytvoří možnost trvání dalších pokolení. Někomu se to bude zdát jako vzdálená a předčasná úvaha, ale pandemie nás mimo jiné poučila, že dnešní rozhodnutí se projeví už zítra.