Explore the latest books of this year!
Bookbot

Ruth Bondy

    June 19, 1923 – November 14, 2017
    Ruth Bondy
    Terezínský rodinný tábor v Osvětimi-Birkenau
    Boží hody. Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě
    Shorashim ʿaḳurim
    Mehr Glück als Verstand
    The emissary
    "Elder of the Jews" : Jakob Edelstein of Theresienstadt
    • Podtitul: Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě Tato kniha se zaměřuje na historii a tradice židovské kuchyně, včetně kulturních a náboženských zvyklostí spojených s výběrem, přípravou a konzumací pokrmů. Zkoumá význam jídla v židovské víře, symboliku svátků a pokrmů, které k nim patří. Po úvodních kapitolách, které poskytují širší kontext, následuje popis tradičních pokrmů a rituálů spojených s náboženskými svátky, doplněný o příslušné jídelní předpisy. Autorka se věnuje historickým souvislostem a historii českých Židů, obcí a jednotlivých rodin od středověku po současnost. Kniha není kuchařkou, ale spíše pojednáním o vztahu Židů v Čechách a na Moravě k jídlu a jeho významu v jejich životě. Autorka se snaží zjistit, jak se víra a jídlo prolínaly, jaký byl postoj rabínů k pokrmům převzatým od křesťanského okolí a jak se vyvinuly různé pokrmy. Důležitost kulinární stránky historie Židů v zemích Koruny české je zdůrazněna, neboť odráží jejich každodenní život, radosti a strasti. Jídlo hraje v židovském životě klíčovou roli, jelikož je úzce spojeno s náboženskými příkazy, což je v židovství jedinečné.

      Boží hody. Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě
    • Sborník příspěvků mezinárodní konference konané u příležitosti padesátého výročí vyvraždění obyvatel terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau 8.března 1944. Obsah: Erik Polák - Terezín v "konečném řešení židovské otázky", Miroslav Kárný - Terezínský rodinný tábor v "konečném řešení", Ruth Bondyová - Dětský blok v rodinném táboře, Toman Brod - Zamyšlení nad účelem rodinného tábora a nad osudy uvězněných chlapců, Hermann Langbein - Možnosti a meze osvětimské rezistence, Jiří Franěk - Jako ovce na porážku? Krystyna Oleksy - Svědectví vězňů sonderkomanda - Salmen Gradowski, Henryk Swiebocki - Osvětimská zpráva Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby, Francizsek Piper - Zpráva A.Wetzlera a R.Vrby jako historický pramen, Martin Gilbert - Reakce Spojenců na zprávu Wetzlera a Vrby, Jakov Tsur - Ledererův a Pestekův útěk, Jaroslava Milotová - Terezín v aktech londýnského exilu, Miroslav Kryl - Obraz terezínských deportací na Východ v deníku Willyho Mahlera, Pavel Stránský - Sdělit nesdělitelné

      Terezínský rodinný tábor v Osvětimi-Birkenau
    • Podtitul: Jména Židů v Čechách a na Moravě Populární výklad o původu příjmení Židů v Čechách a na Moravě. Práce spojuje údaje z několika klasických dějepisných a etymologických zdrojů s beletristickým podáním, autorce blízkým. V jistém smyslu jde tedy o citlivé vyprávění o dějinách Židů v Čechách a na Moravě a přehled význačných příslušníků tohoto národa. To vše je popisováno na pozadí proměn židovských příjmení. Díky rejstříku lze však i přesto knihu použít k základní orientaci v dané problematice.

      Rodinné dědictví. Jména Židů v Čechách a na Moravě.
    • Příběh pražského Žida a jeho marného boje za záchranu krajanů, kteří byli internováni v terezínském ghettu, může sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Dílo, které může klidně sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Jakob Edelstein byl významným sionistickým činitelem. Na jeho osudu ukazuje autorka, která sama prošla Osvětimí, bezvýchodnost a bezmocnost národa odsouzeného k likvidaci, nezištnou a vytrvalou snahu schopných jedinců postavit se mlýnici dějin, naivitu, probleskující z počáteční snahy "dohodnout se" nebo "vyzrát" na nacistickou mašinérii, a tvrdé procitnutí tváří v tvář nevýslovné krutosti.

      Jakob Edelstein
    • Soubor kratších črt a povídek, v nichž autorka vzpomíná na mladá léta v Praze, na koncentrační tábory, kterými prošla, ale především na počátky svého života v nově založeném Státě Izrael. Autorka reflektuje především současný život v Izraelském státě. Ve svých postřezích komentuje současnou politickou situaci, stejně tak, jako život obyčejných Izraelců, popisuje i všední zážitky stárnoucí ženy, která je schopna se dívat na život okolo sebe s patřičnou dávkou zkušenosti, nadhledu a pochopení.

      Drobné útěchy