Explore the latest books of this year!
Bookbot

Adriana Primusová

    Adriana Primusová
    Daniela Vinopalová
    Tři sochařky : Věra Janoušková, Eva Kmentová, Alina Szapoczniková = Three women sculptors : Věra Janoušková, Eva Kmentová, Alina Szapoczniková
    Tváře expresionismu (1905-1925)
    Stanislav Podhrázský a přátelé / and Friends
    Skupina Máj 57 - úsilí o uměleckou svobodu na přelomu 50. a 60 let
    • Katalog výstavy seznamuje s tvorbou výtvarných umělců, kteří se sdružili v tvůrčí skupině Máj 57. Výstava proběhla v roce 2007 v Císařské konírně Pražského hradu a připomenula padesátilé výročí založení skupiny. Výstava i katalog ozřejmují vývoj české výtvarné scény v druhé polovině 50. a na počátku 60. let. Studie, obsažené v katalogu, zasazují vznik skupiny do kulturně politických souvislostí doby, sledují její další vývoj v první polovině 60. let. Máj 57 nebyl uměleckou skupinou s pevným výtvarným programem, ale spíše volným sdružením mladých umělců, navazujících na modernistické tradice českého umění. Společnou charakteristikou je i negativní vymezení vůči socialistickému realismu. Katalog obsahuje stručná životopisná data členů skupiny (např. Jiří Balcar, Libor Fára, Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Zbyněk Sekal, Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová) a ukázky jejich sochařských i malířských děl.

      Skupina Máj 57 - úsilí o uměleckou svobodu na přelomu 50. a 60 let
    • Publikace je spojena se stejnojmennou výstavou, kterou připravil GASK k výročí narození Stanislava Podhrázského (1920-1999). Představuje autorovo dílo v kontextu uměleckého prostředí a osobních vazeb, v nichž vznikalo. Důraz je kladen na období tvůrčího hledání, spojené s jeho blízkými přáteli, jako byli Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Zbyněk Sekal a Mikuláš Medek. Text kurátorky Adriany Primusové zasazuje Podhrázského uměleckou tvorbu do kontextu osobních vazeb a historických okolností, v nichž hrálo zásadní roli. Toto společenství umělců, kteří se stali klíčovými postavami českého poválečného umění, spojovala společná tvůrčí cesta a obraz světa. Daniel Vojtěch Krajina mysli přibližuje tento obraz světa a uvádí Podhrázského dílo do hlubších myšlenkových souvislostí. Dobový kontext doplňuje dosud nepublikovaný text Miloslava Chlupáče. Publikace obsahuje množství reprodukcí vystavených děl a dokumentačních fotografií, z nichž část je reprodukována poprvé. Dále zahrnuje fotografie výstavní expozice architekta Lukáše Machalického a grafiku knihy od Pavla Tichoně, což představuje významnou část historie umění očima současné umělecké generace. Texty: Adriana Primusová, Daniel Vojtěch, Miloslav Chlupáč.

      Stanislav Podhrázský a přátelé / and Friends
    • Tváře expresionismu (1905-1925)

      • 287 pages
      • 11 hours of reading

      Publikace konfrontuje české a slovinské představitele expresionismu v prvním dvacetiletí dvacátého století, přičemž vychází z německých zakladatelů tohoto směru. Sleduje společná východiska i rozdíly v přijetí expresionistických forem a avantgardní estetiky. V obou národech probíhal současně boj za národní emancipaci a umělecký projev. Kulturní styky mezi českým a slovinským prostorem, které mají kořeny ve středověku, se v této době upevnily. Expresionismus se stal v slovinském prostoru prvním „identifikačním“ směrem, silně ovlivněným Prahou, která byla od konce 19. století do roku 1930 klíčovým místem pro slovinské výtvarné umělce. Publikace se zabývá dosud nezpracovaným tématem středoevropského kulturního kontextu a je spojena se stejnojmennou výstavou „Tváře expresionismu (1905 – 1925)“ uspořádanou v Galerii Středočeského kraje ve spolupráci s Galerií Božidar Jakac v roce 2019. Editorkou je Adriana Primusová a mezi autory odborných statí jsou Janina Dahlmanns, Robert Simonišek a Marie Rakušanová, doplněné obrazovým katalogem vystavených prací a stručnými biografiemi umělců. Předmluvu napsali Goran Milovanović a Richard Drury.

      Tváře expresionismu (1905-1925)
    • Daniela Vinopalová

      • 200 pages
      • 7 hours of reading

      Daniela Vinopalová (1928–2017) vždy žila stranou „uměleckého provozu“. Její tvorba je propojena s vnitřní hlubokou spirituální cestou. Ludmila Vachtová o jejím díle napsala: „Víra je předpokladem těchto zvláštních soch, religiozita nebo vyznání není jejich poslání. Jejich tajemství je v transcendenci, v porozumění záměru milosti.“ Tuto charakteristiku lze v podstatě vztáhnout na celek sochařčina díla. Studovala v ateliéru profesora Pokorného, prošla tedy tvrdou lekcí socialistického realismu. V roce 1961 však nalezla abstraktní formu „sochy-vázy“, nejvýraznějším znakem těchto dutých forem expresivních tvarů jsou linie, probíhající v síťovité struktuře po jejich povrchu. Od poloviny šedesátých let vznikají také „architektury“ stavěné z letovaných nebo vázaných drátů, propojovaných pletivem ...

      Daniela Vinopalová