Julius Zeyer Book order (chronological)

Das Märchentheaterstück "Radús und Mahulena" von Julius Zeyer erzählt von verbotener Liebe zwischen den verfeindeten Königskindern Radús und Mahulena. Nach einem Fluchtversuch wird Mahulena verflucht und verwandelt sich in eine Pappel, während Radús erkrankt und sich zu ihr hingezogen fühlt. Das Stück ist in Tschechien sehr populär und wurde oft adaptiert.

Hra Tomáše Vondrovice barvitým způsobem zpřístupňuje život a tvorbu spisovatele J. Zeyera. Vychází z faktů jeho života – známých, méně známých i teprve nedávno objevených: z korespondence a vzpomínek přátel a známých a částečně také z jeho děl Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena a Záletnice.

Julius Zeyer (1841–1901) patří k nejvýraznějším autorům lumírovské generace. Z autorovy veršované epiky jsou v tomto svazku představena dvě díla, zastupující počátky i závěr básníkovy tvorby a zároveň polohu výpravně epickou i intimní. Vyšehrad (poprvé 1880, naše edice vychází z druhého vydání 1886) tvoří cyklus pěti básní: Libuše, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad, Lumír. Zeyer se v nich zahleděl do dávné české minulosti, inspirován pohanskými, římskými a keltskými mýty. Troje paměti Víta Choráze autor dokončil roku 1899, krátce před svou smrtí. V díle obsahujícím řadu autobiografických motivů je v konfliktu mezi láskou k ženě a k Bohu skryta jeho umělecká konfese. Svazek edičně připravila a komentář napsala Tereza Riedlbauchová.

Veršovaná novela. Na konci 19. století se Julius Zeyer svýmy romantizujícími sklony stal naprostým zjevením. V době, která holdovala realistickému ztvárnění, se náhle objevila tvorba, která ulpívá ve světě snových obrazů, mystických prožitků a vzdálených krajin. Také Troje paměti ze zmítají v jakémsi bezčasí, odehrávající se zčásti v Benátkách, Tyrolích a Čechách. Symbolizují duchovní bloudění hlavní postavy, která se protlouká životem mezi srdcem a rozumem.

V tomto výboru je zahrnuto pět povídek, legend a balad o lásce a zradě, pomstě a odpuštění. Všechny jsou průzračné básně v próze, v nichž nejvýraznějším pocitem je melancholie, katarzní pocit sladkého smutku.

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury. Edice Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč, komentář Dalibor Tureček, Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč.

Dopisy z let 1892 až 1898. Úvodní stať napsal Jiří Janáček. Korespondenci sestavila a poznámkami a vysvětlivkami opatřila Simona Hatanová.

Sborník přednášek pro Městské muzeum ve Vodňanech a Společnost Julia Zeyera k vydání připravilo nakladatelství ERM. // Uspořádal: Tomáš Vlček

Uspořádala a doslov napsala Jaroslava Janáčková. Edičně připravil Alexandr Stich. 1. vydání v tomto souboru.

Krátké povídkové novely, spojené prvkem křesťanské pokory a snahou o naplnění mýtu oběti a vykoupení.

Obsahuje báseň Zelený vítěz, povídku Kdoule a dramatickou pohádku Radúz a Mahulena.

Obsahuje chronologický seznam korespondence Julia Zeyera s polskými spisovateli a chronologický seznam polských překladatelů děl Julia Zeyera publikovaných v letech 1884-1972. K vydání připravil Jerzy Śliziński.

Souborné vydání dvou Zeyerových novel, Legendy o krucifixu a Jan Maria Plojhar.

Příběh ze staré Paříže, jedno z vrcholných děl českého novoromantismu. Jsou zde prvky autobiografie (postava Severína), romantické prvky (záhady, tajemství), filozofické pasáže a rozpravy o budoucnosti lidstva.

Obsáhlý soubor v jednotícím tematickém uspořádání obsahuje volně zpracované orientální náměty a vyprávění, v nichž ožívá svět staré Indie, Íránu, Egypta, Babylónie, Arábie, Palestiny, Japonska a Číny. Zeyerova hluboká a přesná znalost východní historie, východních zvyklostí a bájí, symbolických představ a literárních děl vytvořila z truchlivých a většinou hrůzných příběhů přesný obraz minulosti s mnoha společenskými problémy, obraz doby neomezené moci králů a zvůle feudálů, hrozně doléhající na bedra lidu.

Dopisy Julia Zeyera a Františka Bílka z let 1896–1901. Uspořádal a poznámkami doprovodil J. R. Marek, vyšlo s čtyřicetijednou reprodukcí dobových snímků a výtvarných prací Františka Bílka, s čtyřmi faksimiliemi původních dopisů obou umělců na zvláštních přílohách a s reprodukcí Bílkova náčrtu pomníku Julia Zeyera z roku 1941.

Třetí díl souboru Zeyerových dramat obsahuje dvě divadelní hry. Tragédie Neklan pojednává v pěti jednáních o lucké válce – střetu knížete Neklana s luckým vládcem Vlastislavem. Radúz a Mahulena, Zeyerova nejslavnější hra, je pohádkové drama o lásce prince a princezny v kouzelném prostředí slovenských Tater. 8. vydání.

Druhý svazek jubilejního souboru z díla Jul. Zeyera spojuje ve vyšší celek „české epopeje“ Čechův příchod a Vyšehrad, dvě stěžejní díla monumentalisující poesie české. Jul. Zeyer, obdivovatel genia Smetanova a básnický druh výtvarnické generace Národního divadla, umělec světové literární kultury, aktualisovanými visemi minulosti chtěl zapůsobit na sebevědomí národa, rychle spějícího ke kulturní soutěži s jinými národy a k politickému osvobození. Pověsti českého dávnověku, tvořící samo fluidum češství a poutající v duchovou jednotu všechny Čechy takřka od kolébky, umělecky přehodnocoval, stavěl do překvapujících nových souvislostí tak, aby byly působivé v době současné i politicky. Měl zvláštní smysl pro motivické poklady všech národů, znal dopodrobna slovanskou mythologii a pohádkosloví, měl sílu visionářského synthetizujícího zraku. A byl především také veliký umělec slova, dovedl hníst mateřštinu v kouzelně zvukosledné verše. Proto byl povolán, aby vytvořil mythus o Čechově příchodu, aby zpodobil slávu i soumrak zlatého věku Libušina a aby básnicky ukázal rozpolcenému národu cestu k jednotě a k politické samostatnosti. Česká epopeje, spolu s Třemi legendami o krucifixu a s Plojharem, je důležitý odkaz národu od básníka revolucionáře, který by byl volil raději smrt než trvalý život v porobě.

Epická báseň zpracovávající ruské motivy, pendant ke karolinské a české epopeji a počátek plánového cyklu inspirovaného ruskými bylinami, k jehož sestavení nakonec nedošlo. Poprvé publikováno v roce 1899. Jun Roman Vasilič odchází ze své domoviny, putuje po světě a poznává ženy. Jeoloupen a na tři roky vstoupí do služby k bohatému kupci. Dostane možnost oženit se s jeho dcerou Duňou, touží však po přízračné ženě, kterou potkal ve stepi – po svém Hoři.

Obsahuje: Stará historie - komedie ve třech jednáních, Sulamit - dramatická báseň ve třech jednáních, Šárka - Hudební drama o třech jednáních.

Dvě epické básnické skladby v pátém svazku sebraného díla Julia Zeyera. Čechův příchod vypravuje pověst o příchodu mírumilovného slovanského kmene na území pozdějších českých zemí; své znalosti keltské kultury využil Zeyer při vylíčení keltských kmenů a postav, které do příběhu také zasahují. Griselda zobrazuje pobělohorské období a v hlavní hrdince vyjevuje těžký osud českých exulantů. 8. vydání.

Pražan Kosmas, jenž je čerstvě při penězích, se zamiluje do dívky jménem Marjána, známé též jako Madrána. Madrána se sice hodlá stát pouze jeho přítelkyní, nikoliv milenkou, souhlasí však, že společně vycestují do jejího rodného Španělska. 8. vydání.

Dvě epické básnické skladby v pátém svazku sebraného díla Julia Zeyera. Čechův příchod vypravuje pověst o příchodu mírumilovného slovanského kmene na území pozdějších českých zemí; své znalosti keltské kultury využil Zeyer při vylíčení keltských kmenů a postav, které do příběhu také zasahují. Griselda zobrazuje pobělohorské období a v hlavní hrdince vyjevuje těžký osud českých exulantů. 6. vydání.

„Karolinská Epopeja I. a II. díl“ od Julia Zeyera je historický román, který se odehrává v období raného středověku, konkrétně v době vlády Karla Velikého. Dílo se zaměřuje na klíčové události a postavy této epochy, přičemž zkoumá nejen politické a vojenské aspekty, ale také kulturní a duchovní rozměr doby. Hlavní postavou je Karel Veliký, jehož ambice a reformy formují evropskou politiku a kulturu. Zeyer se věnuje také dalším významným osobnostem, jako jsou jeho rodinní příslušníci, válečníci a církevní hodnostáři, kteří ovlivňují běh historie. Kromě historických událostí autor zkoumá témata moci, víry, cti a lidské slabosti, čímž vytváří komplexní obraz doby. Dílo je psáno bohatým jazykem a obsahuje řadu filozofických úvah, které podněcují čtenáře k zamyšlení nad významem historie a jejím dopadem na současnost. Zeyerova epopej tak nabízí nejen historický přehled, ale i hlubší pohled na hodnoty a ideály, které formovaly evropskou civilizaci.

Obsahuje tři básně. III. Řada - Gabriel de Espinosa IV. Řada - Pia de´Tolomei - Záletnice

Novoromantický příběh situovaný do Itálie osmdesátých let 19. století, kde hledá klid a ztracené zdraví nevšední mladý Čech. Hrdina je typickým představitelem dekadentních proudů na sklonku 19. století. V Čechách ho ubíjí malost a přízemnost poměrů, utíká do služby u námořního vojska, kam ho zavedla touha po cizích krajích, ale návrat domů ho naplní trpkostí a rozčarováním. Při souboji, kdy hájí svou milovanou vlast, je těžce zraněn a jako rekonvalescent odjíždí do Itálie. Před smrtí tam nalezne štěstí v čisté lásce k italské šlechtičně, ale obavy o osud rodné země naplňují jeho poslední chvíle tragickým neklidem.

Čtyři delší příběhy obsahuje sbírka Fantastické povídky. V povídce Z papíru na kornouty, koncipované jako text nalezeného rukopisu, figuruje mnich z ožívajícího obrazu, který hrdinovi předčítá z rodinné kroniky. Záliba v okultismu se dědí z otce na syna v novele Na pomezí cizích světů.

Dopisy významného českého novoromantika adresované Karle Heinrichové (1858–1943), člence příbramského „Heinrichovského salonu“ a aspirující spisovatelce. Dopisy pokrývají období mezi lety 1880 a 1900. Uspořádal a vypravil Jan Voborník.

Román z 2. poloviny 19. století o střetnutí české hrdosti s německou nadutostí.

Sedm příběhů je ohlasem látek, které ať už jsou původu východního nebo západního, zdomácněly ve světové literatuře.

Kniha ve dvou dílech, formát A5, hřbet knihy v kůži. Díl I. - Spisy Julia Zeyera svazek XVII osmé vydání

Třetí díl souboru Zeyerových dramat obsahuje dvě divadelní hry. Tragédie Neklan pojednává v pěti jednáních o lucké válce – střetu knížete Neklana s luckým vládcem Vlastislavem. Radúz a Mahulena, Zeyerova nejslavnější hra, je pohádkové drama o lásce prince a princezny v kouzelném prostředí slovenských Tater. Označeno jako 2. vydání (ve skutečnosti 3. vydání).

Spisy Julia Zeyera XVII, XVIII. Sedmé vydání, díl 1+2, V Praze nákladem České grafické akc. společnosti "UNIE" 1917