Ján Kulich Books

Koncem 18. století pod vlivem osvícenství ženy odložily korzety a krinolíny a zaštítěny všeobecným ohlasem antické kultury zvolily pohodlné, téměř reformní oděvy. Měšťanský biedermeier přivedl středoevropské ženy z "antického" výletu zpět k rodinným krbům a k tradiční módě zdůrazňující ženské půvaby a mateřské city. Přirozený vývoj módní linie od biedermeieru ke stylu druhého rokoka přerušily revoluční události roku 1848, ve kterých české ženy prokazovaly značnou vlasteneckou angažovanost i nošením specifického národního oděvu. S druhou polovinou století však již rychle kráčejí do nového období, zpět ke krinolíně, k záplavě krajek a k luxusním materiálům nostalgicky připomínajícím hravý styl původního rokoka. Text doprovázejí fotografie oděvů a doplňků ze sbírek UPM, kresby dámských oděvů z unikátního skicáře, ukázky z pražských módních časopisů, včetně jednoho z prvních evropských módních časopisů vydávaného v Praze v letech 1787–1788, dále daguerrotypie, fotografie i střihové přílohy. Texty předních odborníků a bohatá dokumentace představují další kamínek do mozaiky české módní tvorby v mezinárodním kontextu.

Soubor lidových staveb Vysočina je největším muzeem v přírodě v Čechách a tato publikace vychází k 45. výročí jeho založení. Poprvé shrnuje historii vzniku této významné památky nacházející se na území Pardubického kraje. Podrobně se věnuje počátkům výstavby areálu na Veselém Kopci i záchraně nynější památkové rezervace lidové architektury Betlém v Hlinsku. Přibližuje zajímavosti z historie významných objektů. Další kapitoly pojednávají o všech oblastech činnosti muzea, včetně tvorby expozic, programů a péče o sbírkové předměty. Jedna z kapitol je věnována i přehledu filmových a televizních děl, která vznikala především v prostředí Veselého Kopce. Stranou pozornosti autorů nezůstala ani činnost na poli dokumentace a ochrany tradiční lidové kultury, Soubor lidových staveb Vysočina je totiž pověřeným Regionálním pracovištěm. Knížka je určena široké veřejnosti, ale i odborníkům přináší cenné informace z historie vzniku muzea.

Kniha spomienok a korešpondencie „slovenského Paganiniho“ Rinalda Oláha zo Zvolenskej Slatiny. Emotívne ladené fragmenty zo života husľového virtuóza sú čistou odozvou citlivej duše, vnútorného vnímania sveta, prirodzeného naturelu i zložitej povahy obrovskej osobnosti slovenskej ľudovej kultúry. Autorove reminiscencie z detstva, zážitky z mladosti, pôsobenia v SĽUK-u, účinkovania po celom svete i z rodného kraja sú pokusom o pomenovanie najdôležitejších hodnôt, spätnou väzbou za bohatým umeleckým životom a symbolickým odkazom pre nasledovníkov. Rovnako, ako vyžadovala značnú mieru tolerancie Rinaldova hra na husliach, tak predpokladá veľkú mieru pochopenia jeho rozprávanie. Čítanie jeho pamätí musí byť v harmónii s láskavosťou a zhovievavosťou. Tak možno Rinalda spoznať, obdivovať, milovať. Sepsali Rinaldo Oláh, Ján Kulich, Igor Danihel.