Richard van Dülmen Books

DUELMEN, R. THEATER DES SCHRECKENS. GERICHTSPRAXIS UND STRAFRITUALE IN DER FRUEHEN NEUZEIT. MUENCHEN, 1985, 240 p. figuras.Encuadernacion original. Nuevo.

Richard van Dülmen untersucht die gesamte Spannbreite der sozialen, politischen und kulturellen Dimension von Religiosität. Sein Interesse gilt der Volksreligion, die jenseits kirchlicher Institutionen und religiöser Dogmen und Lehren die gesellschaftliche Wirklichkeit der Menschen prägte, der reichen religiösen Kultur, ihren Riten und Symbolen. In exemplarischen Untersuchungen, die von der sozialreligiösen Täuferbewegung über die Volksfrömmigkeit des 17. Jahrhunderts bis zum Katholizismus im ersten Weltkrieg reichen, entwirft van Dülmen ein ebenso spannendes wie lehrreiches Panorama der religiösen Lebensformen vergangener Gesellschaften. (Dieser Text bezieht sich auf eine frühere Ausgabe.)

Der Historiker Richard van Dülmen präsentiert in diesem Band der „Fischer Weltgeschichte“ eine strukturgeschichtliche Analyse der europäischen Gesellschaft zwischen 1550 und 1648. Im Fokus stehen weniger politische Ereignisse einzelner Länder, sondern übergreifende wirtschaftliche, soziale, politische und kulturelle Entwicklungen der frühen Neuzeit. Thematisiert werden u. a. der aufkommende Kapitalismus, die Ständegesellschaft, Herrschaftsstrukturen, kulturelle Institutionen und Rebellionen. Kulturellen Aspekten wird dabei besondere Bedeutung beigemessen. Der Band enthält Abbildungen, Tabellen, Karten sowie ein Literaturverzeichnis und ein Register zur besseren Orientierung.

Kniha je prvním českým titulem, který se metodicky zabývá tématem historické antropologie. Kromě přehledné definice historické antropologie a vymezení jejího vztahu k ostatním disciplínám - sociálním dějinám, etnologii, mikrohistorii atd. - přibližuje její zaměření na opomíjenou problematiku historického poznávání, zejména orientaci na člověka jako aktéra dějin, na kulturu, životní styl, úlohu subjektivní zkušenosti, význam tradic, globalizaci světa. V závěru vymezuje dosud málo rozpracovaná témata, kterým by se historická antropologie měla v budoucnu podrobněji vě formy násilí, magii, čarodějnictví, lidé na okraji společnosti, proměny sexuality, gender, úloha cizinců a emigrace, paměti a osobní písemnosti, úloha médií atd.Richard van Dülmen je profesorem na univerzitě v Saarbrückenu.

Im frühen 18. Jahrhundert schlossen sich Gelehrte, Beamte und Kaufleute in Aufklärungsgesellschaften zusammen, um herrschaftsfrei zu lesen, zu lernen und zu diskutieren. Richard van Dülmen argumentiert, dass diese neuen demokratischen Verhaltensweisen den absolutistischen Ständestaat untergruben und zur Entwicklung einer bürgerlichen Gesellschaft führten.

Es gibt kaum einen Bereich der kulturhistorischen Forschung, der über den jeweiligen Zustand einer Gesellschaft vielfältigere Rückschlüsse erlaubt als das umfängliche Thema der Abweichungen von geltenden Norm- und Wertvorstellungen. In diesem Sammelband befassen sich sieben Historikerinnen und Historiker mit der Geschichte der Ausgrenzung, Unterdrückung und Disziplinierung von Menschen und Menschengruppen, indem sie in empirisch angelegten Fallstudien eine plastische Vorstellung dieser Zusammenhänge vermitteln. Es geht dabei weniger um eine Ergänzung des Forschungsfeldes der Historischen Kriminologie, als vielmehr um das Zusammenwirken von Staat und Gesellschaft, von Rechtsprechung und Selbstdisziplinierung. Zwischen Verbrechen und Strafen eröffnet das Aufspüren gesetzlicher Lücken dabei neue Dimensionen der gesellschaftlich-sozialen Kontrolle.

Die Welt um 1700 ist in ihren Ordnungsmustern, Wertvorstellungen und sozialen Leitbildern vielfach noch von der mittelalterlichen Tradition bestimmt, doch zeichnen sich auch Dimensionen, Perspektiven und Richtungen ab, die auf ein neues Verständnis der Welt hinweisen. Dieses Neue artikuliert sich nicht nur in philosophischen und wissenschaftlichen Werken und Erfindungen. Vielmehr geht es um eine Neuordnung allen Wissens, um den Entwurf einer säkularen Weltbeherrschung, einer sozialkirchlichen Neubestimmung sowie um die Schaffung neuer Kunstwerke. In 'Denkwelten um 1700' werden die Profile von zehn Intellektuellen Bayle, Corelli, Dampier, Eisenmenger, Francke, Leibniz, Lesage, Newton, Prandauer und Toland vorgestellt, die bereits in ihrer Zeit mehr als Architekten des Neuen denn als Bewahrer des Alten galten. Jeweils eines ihrer Werke, in welchem das neue Denken zum Ausdruck kommt, wird in den Blick genommen. Dabei wird auch auf das Alte, auf diejenige Welt, aus der die Denker ausbrechen, zurückgeschaut. Die Beiträge reflektieren über die Geschichte und die Kultur der Eingebundenheit von Ideen und Wissen, wie sie in der klassischen Ideen-, Philosophie- und Wissenschaftsgeschichte meist vernachlässigt werden. Der interdisziplinäre Blick soll neue Sichtweisen eröffnen.

German

Hrsg. von Dülmen, Richard van ; Schindler, Norbert Mit Abb.

German

Třídílná práce saarbrükenského kulturního historika je komplexním zobrazením světa lidí katolického a protestanského novověku. Dülmen velice citlivě a srozumitelně dnešním čtenářům zpřístupňuje všechny stránky každodenního života městského i venkovského člověka, který se zrodil na prahu novověku a s moderní, racionalismem a industriální revolucí poznamenanou dobou postupně zanikal. V prvním díle podrobil na pozadí obdivuhodného množství středoevropských pramenů analýze raněnovověkou problematiku života v dětství a stáří, kulturu bydlení, oblékání, stravu, cestování, přístup ke vzdělání a jeho formy, způsob rodinného, sousedského a komunálního života ve všech sociálních vrstvách i neodvratitelné a všudypřítomné novověké podoby umírání a smrti.

Druhý díl trilogie saarbrückenského profesora Richarda van Dülmena je věnován problematice každodenního života v městském a venkovském prostředí v průběhu 16.–18. století. Autor na základě velice rozsáhlého pramenného materiálu z prostředí střední Evropy studuje rozdílné projevy každodennosti ve dvou rozdílných sociálních prostředích, jimiž v tomto období město a vesnice bezpochyby byly. Jeho velice poutavě napsaná práce odhaluje zásadní rozdíly mezi těmito dvěma světy, zároveň však přináší celou řadu dokladů o ustavičném vzájemném ovlivňování obou kultur a o jejich reakcích na vývoj kultury aristokratické.

Závěrečný díl rozsáhlé trilogie je věnován otázkám víry, ale i magie a osvícenského přesvědčení o rozhodující roli rozumového poznání. Autor analyzuje vztah jedince ke společnosti a jeho místo v jejích strukturách, důsledky reformace, význam lidové zbožnosti a magie na straně jedné a vzdělání a osvícenské racionality na straně druhé. Dülmenova trilogie je pokusem o ucelenou interpretaci kultury každodenního života v prvních stoletích novověku z hlediska historické antropologie, tedy jednoho z aktuálních a respektovaných směrů současného dějepisectví.

Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.

Vývoj - Problémy - Úkoly. Kniha je prvním českým titulem, který se metodicky zabývá tématem historické antropologie. Kromě přehledné definice historické antropologie a vymezení jejího vztahu k ostatním disciplínám - sociálním dějinám, etnologii, mikrohistorii atd. - přibližuje její zaměření na opomíjenou problematiku historického poznávání, zejména orientaci na člověka jako aktéra dějin, na kulturu, životní styl, úlohu subjektivní zkušenosti, význam tradic, globalizaci světa. V závěru vymezuje dosud málo rozpracovaná témata, kterým by se historická antropologie měla v budoucnu podrobněji věnovat: formy násilí, magii, čarodějnictví, lidé na okraji společnosti, proměny sexuality, gender, úloha cizinců a emigrace, paměti a osobní písemnosti, úloha médií atd. Richard van Dülmen je profesorem na univerzitě v Saarbrückenu.