Psal o mnoha mravně významných skutečnostech, jako je angažování, nevinnost a zloba, lež, paradox a morálka, vážnost a odpuštění. Do diskuse o promlčení válečných zločinů vstoupil knížkou „Odpuštění“, kde vysvětluje, že holokaust byl projev téměř nadpřirozené, „čisté und ontologische Zloby“. Nepronásledoval totiž Židy kvůli nějakému jednání, ale protože jim chtěl upírat lidství, což rozhodně není možné promlčet. „Právníci nemají právo odpouštět ve jménu mrtvých obětí“.
Zdeněk Kouřím Books
