Jaroslav Doubrava Books

Diskuze o tom, jestli léčitelé mají právo využívat svoje léčebné schopnosti ve prospěch nemocných v posledních letech nebere konce. Zkušenosti s působením léčitelů jsou velmi dobré i úplně špatné. Eva Pilarová popsala životní příběh léčitele Jaroslava Doubravy a vyzpovídala několik pacientů, které úspěšně vyléčil z těžké nemoci. Jednoznačně se postavila na stranu spolehlivých léčitelů, kteří znají svoje schopnosti i svoje hranice a mají zájem spolupracovat s lékaři. Na závěr uvádí i kontaktní adresu na léčitele.

Žije jich v naší republice oficiálně 226 467, podle kvalifikovaných odhadů přes 300 000. Jsou to spoluobčané, o nichž se hovoří jako o „cikánském problému“ nebo „cikánské otázce“. I když se o něm často cudně mlčí, tak přece jen v posledních měsících začíná ve společnosti rezonovat. Cikánská/romská menšina tvoří souhrn problémů, vyplývajících jak z etnických specifik, tak odlišností způsobu života a jejich obtížné adaptace ve společnosti. Kniha senátora Jaroslava Doubravy přináší ucelený pohled na cikánskou/romskou otázku, kterou konfrontuje i s imigrací z islámských zemí do Evropy v souvislosti vzniku dalších enkláv nepřizpůsobivých komunit.

Studijní příručka pro posluchače vysokoškolských fakult připravujících se na učitele.

Kniha senátora Jaroslava Doubravy (Severočeši.cz) je stále zájemcům k dispozici, a to zdarma. Jak uvedl při křtu v reprezentačních prostorách Clarion Congress Hotelu v Ústí nad Labem, je možné si ji vyzvednout také v jeho senátorské kanceláři v ústecké Pařížské ulici čp. 19. V knize Evropa (opět) spěje ke katastrofě, k níž napsal předmluvu prezident republiky Miloš Zeman, zmiňuje Jaroslav Doubrava témata jako je Schengenská past, migrační vlna, Krymský a Doněcký příběh či českou politickou realitu.

Označení Studená válka 2.0 je významovou zkratkou. Studená válka pohasla po roce 1989, ale mocenské napětí se začalo projevovat opět od druhé poloviny 90. let 20. století. Studená válka 2.0. se začala postupně projevovat po roce 2000, jasné obrysy získala v roce 2008 v souvislosti s krizí kolem Gruzie. Propukla naplno v roce 2014 po prozápadním převratu na Ukrajině. I dnes je cíl stále stejný – mocensky neutralizovat Rusko jako potenciálně silného konkurenta.