Miroslav Horníček Books
This author masterfully navigates the realms of theater, film, and writing, with an artistic vision that extends beyond ordinary boundaries. His theatrical career is marked by memorable collaborations and innovative projects, including the world's first interactive film. He is distinguished by his intelligent humor and perspective, lending a profound human dimension to his works. Through his writings, he shares his observations and love for life, captivating audiences across generations.







Knížka, která pomůže čtenáři znovu prožít Horníčkovy populární a skvělé „Hovory přes rampu“ a televizní „Hovory H“.
Hovory : (1968-1969)
- 207 pages
- 8 hours of reading
Knížka, která pomůže čtenáři znovu prožít Horníčkovy populární a skvělé Hovory přes rampu a televizní Hovory H.
Hovory s Janem Werichem
- 104 pages
- 4 hours of reading
Kniha obsahuje přepsané forbíny (předscény) Wericha a Horníčka, Horníčkův pohled na Wericha, jejich rozhovor z rádia a také krásné fotografie.
Nedožité sedmdesátiny Fr. Nepila nakladatelství připomnělo knihou, která svého autora nejvíce proslavila – svazkem fejetonů, sloupků a causerií, přednesených v 70. letech v rozhlase, a posléze vydaných knižně pod názvem Dobré a ještě lepší jitro. Akropolis je vydává s předmluvou M. Horníčka, s barevnými ilustracemi M. Bartáka a v původním (nikdy vlastně plně nerealizovaném) typografickém zpracování M. Kopřivy. Připomeňme si alespoň letmou charakteristiku těchto Nepilových promluv, jak ji ve své předmluvě načrtl M. Horníček: "František Nepil je rozený vypravěč, je vypravěč ne snad povoláním, ale posláním. Lidé mu naslouchají, protože ví, co říká, a to, co říká, ví. Je klidný a moudrý, vidí věci a dovede je pojmenovat."
Dítě školou povinné
- 95 pages
- 4 hours of reading
Výbor z písňových textů Jiřího Suchého je určen dětem a jejich rodičům a prarodičům, kteří zažili slavné doby Semaforu, divadla u jehož zrodu stála autorská dvojice Jiří Suchý - Jiří Šlitr.
Povídky, scénky, výstupy, ale i testy a vtipné návody společenských her.
Člověk jak se říká ví své. Tyto poznámky jsou výsledkem mého padesátiletého pobývání na jevišti. Nejsou to paměti ani vzpomínky,říkám tomu: poznámky. Tak to prosím, berte. Ani ta padesátiletá praxe mi nedovoluje vytvářet nějakou teorii. Jsou to, opakuji, jen a jen poznámky o tom, jaké postupy mám na jevišti rád a které odmítám. Pokud herec může vůbec nějaké postupy odmítat. Hraju a proto jsem rád, což mi připomíná Descartovo: myslím, tedy jsem. I nadále tedy hromadím zkušenosti, ze kterých možná budou další poznámky. Což neberte jako příslib dalšího dílu nebo vyhrožování tímto.



